Je Afghánistán prohrou Západu?

Tak špatná nálada v naší části světa už dlouho nebyla. Odchod, ústup a nakonec zbrklý útěk z Afghánistánu na mnohé působí jako velká prohra. Objevily se hlasy, že jde vlastně o důsledek dlouhodobého úpadku západního vlivu ve světě. V jakém smyslu tedy Západ prohrál?

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bojovníci Tálibánu ve městě Farah, Afghánistán

Bojovníci Tálibánu ve městě Farah, Afghánistán | Zdroj: Reuters
Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Je Afghánistán prohrou Západu?

Skutečnost, že během pár dní přišlo vniveč, co se podařilo za 20 let v Afghánistánu vybudovat, rozhodně nevypadá jako úspěch. A nebylo toho zas tak málo. Srovnávat dnešek se sovětským odchodem z naprosto rozvráceného Afghánistánu v roce 1989 není na místě.

Stejně je nepochybné, že Západ ztratil hodně na své prestiži, přinejmenším v očích svých oponentů. Zároveň lze proti tomu namítnout, že odchod po dvaceti letech není zrovna předčasný. Ti Afghánci, kterým západní invaze dala šanci přebudovat vlastní zemi, měli docela dost času a šancí tak učinit – a jde tedy asi hlavně o jejich prohru.

Třetí možnou rovinou porážky je fakt, že Západ odchodem z Afghánistánu přepouští prostor svým vyzyvatelům, nejen mocenským, ale i ideovým. Ať už jím je Tálibán a vůbec tento typ radikálního islámu. Anebo neliberální velmoci v okolí, které vakuum vyplní, Čína, Rusko nebo Pákistán.

Krize úsudku i vůle

A v neposlední řadě jde o kolaps jednoho západního projektu, totiž představy, že je možné nějakou zemi obsadit, systematicky předělat a postavit na nohy. Amerika má za sebou velmi úspěšné pokusy z doby po 2. světové válce, kdy se podařilo demokratizovat Japonsko a Německo.

Tentokrát experiment selhal. Důvodem může být nedostatečná vytrvalost, ztráta kulturního sebevědomí, anebo špatně sestavený program proměny. Všechno je asi v nějaké míře pravda, konec konců stejně tak se nedávno nepodařilo podobným způsobem postavit na nohy Irák, ačkoli se jedná o společnost Západu mnohem podobnější, než je Afghánistán.

Je zajímavé, jak Spojené státy dokázaly vždy znovu dělat stejné chyby, v Iráku i Afghánistánu, a to jak při příchodu, tak při odchodu. Politická přání a předsudky převládly nad odbornými stanovisky nebo i opakovanou zkušeností.

Washington měl podle amerického deníku informace o síle Tálibánu. Varování přicházelo už v červenci

Číst článek

Jedna oblast špatného úsudku se týká neschopnosti vypracovat realistický plán na proměnu politických poměrů. Je zajímavé, že západní státy nemají problém spolupracovat s autokraciemi, ale pokud už dostanou šanci někde zavést nový pořádek, neodpustí si, aby začaly vytvářet vlastní kopii, tedy vytvoření liberální demokracie.

Je možné, že s jiným přístupem, třeba ad hoc dohodami s místními vůdci, by bylo možné v Afghánistánu uspět.

Špatný úsudek se týkal i možností, které dává vojenská převaha. George W. Bush ji přecenil, Joe Biden ji nedocenil. Američané mohli v Afghánistánu klidně zůstat. Nebyli vojensky poraženi tak jako kdysi Sověti. Konec konců, americké jednotky zůstávají přítomny i ve zmíněných shora demokratizovaných zemích, Japonsku a Německu.

Západ nekončí

V poslední době bylo v Afghánistánu už jen asi 2500 Američanů, o ostatní se starali domácí, ale byli toho schopni jen s pocitem, že mají Západ za zády. Jenže USA ztratily vůli, a tak logicky nezůstali ani jejich spojenci, jako je Česko, a dezertovali i afghánští vojáci.

Je to prohra Západu a známka jeho sestupu? Pravděpodobně ne, nejen proto, že Afghánistán není Pobaltí nebo Tchaj-wan, jejichž obrana je pro Západ mnohem zásadnější. Platí to i v obecnějším smyslu.

Zatím není jasné, zda Čína nebo další nástupci po Západu dokážou svou šanci v Afghánistánu využít, je dost pravděpodobné, že nikoli. Pak ale nebudou jejich spolupracovníci prchat do Šanghaje, ale na Západ.

Model, který se v Afghánistánu nepodařilo zavést, totiž na Západě funguje. Je i pro prchající Afghánce pořád tou nejatraktivnější volbou. S tou západní prohrou to tedy asi nebude tak horké.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme