Je to důležitý zlom a následoval pár desítek hodin poté, co dosluhující americký prezident Joe Biden přišel s tím, že Ukrajinou dlouho požadovaný krok už nehodlá dál blokovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: ATACMS nad Ruskem – a ty druhé rakety

Původně se hodně mluvilo o tom, že vše rozhodly výsledky amerických voleb, ale docela pravděpodobný se zdá také argument, že Biden chtěl tímto gestem znesnadnit svému nástupci Donaldu Trumpovi případné omezení, či dokonce zastavení americké vojenské pomoci Ukrajině.

Ta je ze všech západních zemí největší, a tedy pro další vývoj války zásadní. Je tu však také jeden argument zcela pragmatický: Západ včetně Američanů se obával překročit okupantským Ruskem vytyčené „červené linie“, jenže se ukázalo, že ukrajinská armáda se podobného překročení dopustila už nejméně patnáctkrát a zřejmě by v tom tak jako tak pokračovala, když už uvedené zbraně s třísetkilometrovým doletem k dispozici má a právě ukončené omezení pro ni příslovečně znamenalo, že musela bojovat s jednou rukou uvázanou za zády.

Střela Orešnik

O tom, že útok byl vážný a úspěšný, svědčí jistě i fakt, že ruská strana nejdřív prohlašovala, že její protivzdušná obrana pět ze šesti ATACMS sestřelila a ten poslední poškodila. Právě jeho trosky měly posléze vyvolat požár ve vojenském objektu.

Gubernátor postižené Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz na Telegram kanálu dokonce tvrdil, že „škody ani oběti na životech tento útok nezpůsobil“. O několik hodin později ovšem ukrajinský raketový přepad připustil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který vše uzavřel formulací vskutku šalamounskou: „Přijdeme s adekvátní myslitelnou odvetou.“

A odveta během dnů opravdu přišla: Ve čtvrtek ukrajinské Dnipro zasáhla ruská raketa středního doletu, o které sám Putin mluví jako o střele Orešnik, jejíž zkoušky v boji prý budou pokračovat. Má dosahovat až desetinásobné rychlosti zvuku a může nést několik jaderných náloží.

To se ve zmíněném případě naštěstí nestalo a zásahy, zdá se, nebyly příliš přesné – právě proto, že tato střela je především nosičem jaderných náloží, kde na přesnosti z pochopitelných důvodů tolik nezáleží.

Podle velitele ruských strategických raketových vojsk Sergeje Karakajeva může raketa Orešnik zasáhnout jakýkoli cíl kdekoli v Evropě. Mimochodem – v tomto týdnu se ozval názor, že současná Evropa hodně připomíná situaci před druhou světovou válkou. Což je věru ožehavé srovnání.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít