Za suchými čísly je řada bolestivých příběhů. Mnoho hotelů a hospod ještě vůbec neotevřelo a teprve se uvidí, zda koronavirem utržená rána je jen dočasná. Ovšem to, že stát může kdykoli takto fatálně zasáhnout do byznysu, důvěrou provozovatelů podniků i jejich zaměstnanců v budoucnost odvětví silně otřáslo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Číšníci pod penzí

Zaměstnanci v pohostinství vždycky měli takříkajíc specifické podmínky – často sezónně se měnící pracovní dobu, výplatu závislou na počtu hostů, na spropitném. Po zavedení EET se penězotoky v pohostinství musely trochu legalizovat, přesto smutným standardem v odvětví je zaměstnávání personálu za minimální mzdu a zbytek peněz bokem, někde dokonce úplně načerno.

Pracovní podmínky v restauracích

Tedy bylo to tak do pandemie. Během lockdownů zaměstnanci ve státem zavřených odvětvích pobírali podstatnou část mzdy tak, aby se jejich rodiny nedostaly do sociálních problémů.

Kuchaři a číšníci, žijící z pololegálních peněz, ale brzy neměli z čeho platit účty a museli si hledat jinou práci. Podle Českého statistického úřadu během loňského roku poklesl počet lidí zaměstnaných v pohostinství o 30 tisíc.

Provozovatelé znovuotevřených restaurací teď těžce shání personál – přes úřady práce se nyní hledá skoro 10 tisíc míst pro kuchaře. Někteří zaměstnavatelé – třeba lázně Luhačovice – nabízejí gastropracovníkům i 15 tisíc korun náborový příspěvek.  

Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Pandemie byla velká zkušenost a lidé z pohostinství uvádějí, že problémy s personálem nemají ti, kdo byli dobří zaměstnavatelé, kdo platili číšníky a kuchaře legální výplatou i třeba dokázali během uzavírek udržet aspoň nějakou práci.

Personál pohostinství a cestovního ruchu je symbolem takzvaného prekariátu, tedy lidí se slabým postavením na trhu práce a ohrožených chudobou. Podobně jako v Česku také ve Spojených státech i v Británii chybí v restauracích lidé a zvyšuje se tlak na kvalitu pracovních smluv i růst mezd.

Podle americké restauratérské asociace není dosud v provozovnách proti předcovidové době 20 procent personálu a provozovatelé dávají uchazečům peníze i za to, že vůbec přijdou na pracovní pohovor. Britové čekají, že se mzdy v restauracích zvýší, až se země plně otevře, protože pohostinství ostrovního království kromě covidu utrpělo také tím, že kvůli brexitu přišlo o personál – cizince. 

Zlepšení pracovních podmínek v restauracích se logicky neobejde bez zvýšení nákladů pro zaměstnavatele, což může znamenat růst cen pro zákazníky.

Kuchaři, číšníci a servírky ale během pandemie viděli, že nemocenské, sociální i penzijní zabezpečení může mít větší smysl než krátkodobé relativně velké peníze „na ruku“, které se rychle rozplynou. A odvětví se s tím bude muset nějak vyrovnat. 

Autorka je ekonomická novinářka

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít