Proč nešla elektronická dálniční známka koupit?

Slavnostně spuštěný obchod s elektronickými dálničními známkami havaroval hned po startu. Kam ministerstvo dopravy došlo od dob stamilionového tendru na tuto malou internetovou zakázku?

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dálniční známka na rok 2019

Dálniční známka na rok 2019 | Foto: Jaroslava Mannová

Dálniční známka, samolepicí cenina, přežitek dávných dob. Dálniční motoristé si ji obřadně vylepovali na čelní sklo celých 26 let. Vylepování mělo 1. prosince skončit. Stát spustil webovou stránku, jenže ta nefungovala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Bulan: Proč nešla elektronická dálniční známka koupit?

Plán zněl jasně. Tak jako v celé řadě evropských zemí si přes jednoduchý e-shop dálniční známku zakoupíte. Tím zapíšete registrační značku svého auta do celostátní databáze. Původně chtělo ministerstvo dopravy za podle něj robustní systém zaplatit na 400 milionů korun externímu dodavateli. Nastala veřejná bouře, která stála křeslo předchozího ministra dopravy.

Stamilionový e-shop také v mezičase dokázala na víkendovém hackathonu naprogramovat skupina dobrovolníků. Vysmála se tak státu, který by nejraději všechny peníze prohospodařil na předražených IT projektech.

Ostrý start nevyšel

Státní fond dopravní infrastruktury pak pověřil informatiky z vlastního podniku CENDIS, aby vymysleli úplně nové řešení. Nakonec elektronické dálniční známky stály „pouhou“ třetinu ceny původního plánovaného projektu. Ale pořád stovky milionů.

eZnámka: Elektronická dálniční známka 2021 | Zdroj: Státní fond dopravní infrastruktury

Jenže smutný příběh nové dálniční známky korunovala havárie e-shopové webové stránky hned na startu.

Zahájení prodeje elektronických dálničních známek provázel kolaps systému. Trval téměř celý den

Číst článek

Na tiskové konferenci ještě ministr dopravy se svými kolegy stihnul ukázat, jak si známku koupit, aby se vzápětí celý web pod náporem uživatelů zhroutil. Následovaly výmluvy hodné školáků, že jde o zcela běžný postup a opatření proti hackerům.

Nedotáhnout státní e-shop, neotestovat ho před ostrým startem. Dokonce naplánovat zátěžový test na den jeho spuštění. Podobně absurdní už je jen nové vládní nařízení, které otevírá kina bez diváků.

Pokud bychom mohli pro příště informatikům z CENDISu poradit, v Estonsku mají elektronické volby pravidelnou testovací fázi měsíc předem a Estonci v nich dobrovolně a v předstihu volí třeba oblíbenou památku. Takto se získává důvěra veřejnosti ve státní IT projekty.

Stát se ztrapnil

Ještě odpoledne v den tiskové konference se známkový e-shop podařilo CENDISu spravit, byť s několika chybami. A začal prodávat známky.

Český stát se ale mohl otevřeně přiznat, že projekt se šije horkou jehlou na poslední chvíli. E-shop mohl pár týdnů běžet ve zkušebním provozu, jenže publicita ministra byla důležitější. A ta negativní se povedla dokonale.

Ministr se stal terčem posměchu a zároveň důležitých otázek. Takhle se řídí státní IT projekty? A bude se v podobném duchu řídit i dostavba jaderné elektrárny?

Autor je publicista

Jiří Bulan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme