EU je nutno reformovat! Bohužel víme jenom, jak ne
Že je nutno Evropskou unii zreformovat, slyšíme z úst politiků všech zdejších demokratických stran téměř denně. Obvykle s dodatkem, že včera bylo pozdě. Kromě všeobecných řečí o tom, že by se unie měla přiblížit lidem a přestat je poručníkovat, už ale bohužel nikdo nedodá, jak by ony reformy měly vypadat konkrétně.
Nedělá to ani zdejší instituce, která to má v popisu práce, a sice Národní konvent o EU. Ten vznikl v roce 2014 jako stálá platforma pro diskusi o evropských otázkách a propojuje zástupce vlády a zákonodárce s odbornou veřejností. Jeho cílem je formulovat konkrétní doporučení pro evropskou politiku České republiky.
Místo toho dal ale konvent zatím dohromady spíš seznam zamítavých stanovisek ke všemu, co vymysleli jinde: Od návrhu na snížení počtu Evropských komisařů, přes požadavek rozšířit rejstřík unijního hlasování kvalifikovanou většinou, až po ideu nadnárodních kandidátních listin pro volby do Evropského parlamentu.
Společná azylová politika
Tohle všechno Národní konvent odmítá a zdrženlivě se vyjadřuje i k případnému sloučení postů předsedy Evropské komise a Evropské rady. Jak by ale tedy chtěla Česká republika konkrétně redukovat bruselskou byrokracii, zpružnit unijní rozhodování a přiblížit unii občanům, o tom není v doporučeních konventu ani slovo. Lze se z nich jen dozvědět, jak to nejde.
A jako ryzí ironie pak zní poslední doporučení konventu, kde se doslova praví, že „Česká republika by měla vypracovat studii o příčinách skeptického postoje občanů vůči EU a zvážit možnosti zintensivnění debaty o evropských záležitostech se širokou veřejností a relevantními aktéry“.
Do Česka přišlo z EU během první poloviny roku 12 miliard. Podle analytiků hrozí překotné dočerpávání
Číst článek
Studie věru není zapotřebí, protože hlavní příčinou onoho „skeptického postoje“ není nikdo jiný než právě tito „relevantní aktéři“. Stačí si uvědomit, jak populisticky zachází drtivá většina zdejších politiků například s tématem tak zásadním pro soudržnost EU jako je společná azylová politika.
Ale abych nekřivdila: jeden konkrétní reformní návrh se na zdejší politické scéně přece jen zrodil, a to v hlavě premiéra Babiše. Podle jeho slov bude Česko usilovat o to, aby mohlo s penězi z evropských fondů nakládat podle svého. A například peníze ze sociálních fondů, určené na další vzdělávání a rekvalifikační programy, používat na hmotné investice. Neboť prý máme „obrovský investiční deficit“.
Na první pohled na tom něco je: stačí podívat se na věčně rozestavěné zdejší dálnice. Deficity ve vzdělávání tak nápadné nejsou. I když momentálně, vzhledem k plagiátorským aférám členů Babišovy vlády, už neplatí ani to.
Slovensko teď stíhá víc a horších krizí než ostatní země v Evropě
Petr Šabata
Jeden formulář, jedny daně a spousta starostí?
Julie Hrstková
Ruská stínová válka v Evropě? Putin vítězí
Jiří Leschtina
Německo otevřelo první zahraničí vojenskou základnu. A začne zbrojit
Luboš Palata