V hlavní soutěži proti sobě letos ve Varech stálo 12 snímků pojednávajících osobitým stylem o dospívání, rodině, historii i bolesti. Dva z toho přitom diametrálně odlišným způsobem zastupovali českou kinematografii.

Už od své pondělní festivalové premiéry ale bylo jasné, že má nad výběrem navrch nový snímek rumunského filmaře Radu Judeho – a to nejen v počtu písmen v názvu. V rozmluvách návštěvníků se proto stane „tím filmem v uvozovkách“, „tím filmem s citací“, nebo – jednoduše – Barbary.

Drama „Je mi jedno, jestli se zapíšeme do historie jako barbaři“ prostřednictvím postavy mladé divadelní režisérky oživuje hrůzy etnického masakru ze 40. let minulého století. Pro svůj název si přitom vypůjčuje údajné prohlášení tehdejšího ministra obrany a premiéra Iona Antonesca.

Snímek, který má podle Judeho dvě hodiny, ale pocitově trvá nejméně čtyři, vznikl proto, aby se nezapomínalo na důležité části dějin.

„Patřím do generace, které se lhalo — nikdo nám neřekl o temných okamžicích naší historie. Nechtěl jsem natočit film o holokaustu, ale najít způsoby, jak udělat snímek, který spojí současnost a tuhle temnou minulost, aby tak šly obě složky vidět zřetelněji," řekl rumunský režisér v rozhovoru pro server Variety. Ve Varech svůj snímek věnoval českému předsedovi hnutí SPD Tomiu Okamurovi.

Pokud z letošních předávání festivalových křišťálových glóbů něco vyplynulo, pak to, že Češi vědí, koho mají podporovat. Svůj podíl totiž mají i na oceněném snímku Svědci Putinovi, ve kterém ukrajinský dokumentarista Vitalij Manskij sleduje nástup Vladimira Putina do prezidentského křesla.

Trochu za svého pak můžeme považovat i původem slovinského režiséra Olmo Omerzua, který se z lásky ke kraťasům Jana Švankmajera a české nové vlně rozhodl studovat na pražské FAMU a od roku 2012 tu natáčí filmy v češtině s českými herci.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít