Gruzie přebírá ruský zákon proti nezávislým médiím
Před dvěma týdny prošel prvním čtením v gruzínském parlamentu nový zákon o zahraničním vlivu. Kritici přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, který slouží Kremlu k umlčení opozice a nezávislých médií. Proti návrhu vládní strany Gruzínský sen se před sídlem parlamentu prakticky soustavě demonstruje.
Zákon se – na rozdíl od toho ruského z roku 2012 – jmenuje O průzračnosti zahraničního vlivu, ale jde v něm opravdu o totéž, o co v Rusku při označování nepohodlných osob a organizací cejchem zahraničního agenta.
V Gruzii jsou zmíněným zákonem, který už se ocitl ve druhém čtení, ohroženy především nevládní organizace a nezávislá média, z více než 20 procent financovaná ze zahraničí. To je už při běžném pohledu na tuto scénu zjevně likvidační.
Zajímavé je, že vládní a provládní strany o protlačení tohoto zákona usilovaly už loni, ale tehdy je mohutné pouliční protesty zarazily a návrh sporné právní normy byl stažen. Letos je ovšem situace evidentně jiná – a hlavní vládní strana Gruzínský sen v čele s oligarchou Bidzinou Ivanišvilim se zákon rozhodla prosadit za každou cenu.
Nejhorší metody vládnutí
Šla dokonce tak daleko, že na hlavní tbiliské Rustaveliho třídě nechala postavit tribunu a uspořádala trucmanifestaci, na které v pondělí několik hodin řečnili představitelé vládních stran.
Ti jsou díky značné převaze v parlamentních lavicích odhodláni nejen zákon protlačit i třetím čtením, ale posléze přehlasovat i případné předem avizované veto jasně prozápadní prezidentky Salome Zurabišviliové.
Gruzínské vládní strany sice hlásají, že jsou samozřejmě nakloněny evropskému směřování své země, ale pokud jde o zákon takříkajíc ucpávající ústa, dál trvají na svém.
Je čas přehodnotit západní politiku vůči Gruzii, píše ústavní právník z Tbilisi uprostřed protestů
Číst článek
Evropu ale neobelstí a unijní komisař pro antikrizové řízení Janez Lenarčič už z tribuny europarlamentu vyslal jasný signál: „Je zcela zřejmé, že tento návrh zákona je s evropskými normami a hodnotami naprosto neslučitelný. Pokud projde, ohrozí to další evropské směřování Gruzie“.
Zdánlivě poněkud zbytečné konstatování, zvlášť když si ve stínu ukrajinské války uvědomíme, že Gruzie má s ruskými okupanty vlastní neblahou zkušenost starou pouhých 16 let.
Po ruské invazi přišla o víc než pětinu svého území a je s podivem, že si to pan Ivanišvili a jeho poskoci nepamatují.
Anebo ještě hůř: pamatují, ale nedbají a klidně od Ruska přebírají ty nejhorší metody vládnutí. I za cenu, že jim Evropa třeba zůstane uzavřena.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Hvězda jménem Grolich zřejmě lidovecký sjezd nerozsvítí
Jiří Leschtina
Tři fáze Kalouskova útoku
Petr Honzejk
Debata o migraci se v Německu utrhla ze řetězu
Helena Truchlá
Kalouskův odchod jako signál?
Ondřej Konrád