Přesto by se svědek událostí z České republiky neměl s takovým výkladem spokojit. Vrahovi z Halle je sedmadvacet a narodil se až tři roky po pádu komunistického režimu, který my i východní Němci budeme slavit za dva měsíce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Vraždění v časech demokracie

I když všichni čekali, že se v roce 1989 poměry definitivně obrátí k lepšímu, přesto život v časech demokracie způsobil nejméně u jednoho člověka takovou frustraci, že se rozhodl vyvraždit židovskou obec shromážděnou v synagoze.

Otázka z tohoto pohledu zní, jestli opravdu šlo o osamělého a pomateného střelce, anebo jestli není samotná osobnost útočníka svědectvím o stavu východoněmecké společnosti, tedy společnosti, která může být té české v mnoha ohledech podobná. V každém případě je příslušníkem generace, která na rozdíl od svých rodičů a prarodičů vyrostla v demokratickém režimu.

Projev zklamání a zhrzenosti

Na vražedném útoku z Halle je kromě jiného nepříjemná jedna souvislost. Odehrál se v kontextu, který popsala věhlasná publicistka Ines Geipelová v knize „Bitevní zóna“, která vyšla letos na jaře. Kniha je naléhavým varováním před stavem východoněmecké společnosti 30 let po pádu komunismu, a běžný čtenář si během čtení záhy pomyslí, že autorka asi přehání.

Jde o skutečně temný obraz. Východní Německo prý vybudovali ti, kdo často s nadšením sloužili hitlerovskému režimu a mnohdy se v jeho službách podíleli na zločinech proti lidskosti. Ovšem dobová propaganda vysvětlila, že občané nového Německa neměli s Hitlerem nic společného. Byli jenom obětí imperialistických netvorů, kteří se jejich země zmocnili.

Pozoruhodný je fakt, že úplně stejným způsobem se za oběti režimu označovali východní Němci, které osvobodil rok 1989 od komunistů. Obdobně reagovali na potíže, které nastaly během následující transformace ekonomiky a společnosti.

Společnost východního Německa dnes našla novou identitu oběti, která se zuřivě brání proti všemu, co není čistě německé. To samozřejmě nejsou migranti z Blízkého východu a samozřejmě ani židé.

Výklad, který by bylo možné vyložit jako projev zklamání či zhrzenosti občanských aktivistů ve východní části Německa, nejednou vypadá jako dostatečné vysvětlení základních motivů, se kterými šel podle záznamů na internetu Stephan Balliet vraždit.

Převzato z Plusu

Jistě nejsou všichni východní Němci takoví ani podobní. Mnozí si stejně jako Ines Geipelová byli předem vědomi rizika, které jejich společnost ohrožuje. Teď záleží na nich, jak si s tím poradí.

Přirozeně vzniká otázka, jestli něco podobného nehrozí v Česku. Jsme jiní, o tom svědčí i historie druhé světové války. Roli obětí jsme si však osvojili úspěšně a zatím nejde vyloučit, že se frustrace z dob komunismu i náročného období kapitalistické transformace významně projeví i v Česku v nějaké formě agrese, ať fyzické, nebo třeba politické. Teroristický útok v Halle Čechům takové riziko připomíná.    

Autor je komentátor serveru Echo24

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít