Proti tomu se český kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) spokojil před nástupem na dovolenou s tím, že prvním čtením ve Sněmovně prohnal konsolidační balíček, který má zachránit bilanci státního rozpočtu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: V Evropě začala sezóna reforem. Česko váhá

Není důvod pochybovat, že nastal vhodný čas k reformám. Hospodářská krize posledních let odhalila slabiny jednotlivých ekonomik, proto je třeba nedostatky napravit a pokud možno otevřít cestu pro další vzestup.

Italové a Němci se ve stejné době shodli na daňových změnách. V obou případech by se měla snížit daňová zátěž podniků a podpořit zaměstnanost, dalším motivem je zjednodušit daňový systém a odstranit byrokracii.

Zkrátka jde o to, motivovat firmy k expanzi a investicím. Ani jedna ze zmíněných vlád se s tím nespokojí, protože zároveň se snaží přimět občany, aby příliš nespoléhali na sociální systém. V italském případě bude úplně zrušena dávka s názvem základní příjem, na kterou měl po neomezenou dobu nárok každý, kdo byl bez práce.

V Německu zase ruší vysokopříjmovým domácnostem rodičovský příspěvek, zároveň připravili první krok důchodové reformy, konkrétně založením státního fondu, ze kterého se bude platit část penzí v časech, až průběžný systém všechno nezvládne.

Zaostávající Česko

Zní to tak samozřejmě, až se člověk diví, proč nic podobného neplánuje zdejší vláda. Je pravda, že Sněmovna už schválila zákon, který má za úkol snížit náklady důchodového systému. Ovšem nejde o reformní krok jako v Německu, ale pouze o parametrickou úpravu stávajícího systému.

Sociální dávky dokonce rostou, naposledy se v lednu zvyšoval příplatek na bydlení a dosud se diskutuje o zvýšení rodičovského příspěvku.

Ani daně se v Česku nesnižují, právě naopak, podpora investic není na pořadu dne, byrokracie se takřka neomezuje, digitalizace zatím skončila spornou povinností používat datové schránky.

Každý přirozeně chápe, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) musí nejdříve porazit rozpočtový deficit a ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) zase dohlížet na ceny energií. Až zvládnou tyto povinnosti, mohou přemýšlet o reformách. Tím se ovšem také připomíná, že Česko je v horší situaci než Italové a Němci, protože reformy na podporu hospodářství jsou prozatím nad naše síly.

Štědré rozhazování peněz

V přístupu Česka a obou velkých ekonomik Západu se najde ještě jeden a zřejmě závažnější rozdíl. Zatímco Němci i Italové dávají přednost tomu, aby investory nalákali snížením daní, v tuzemsku stát rozděluje dosud nevídané sumy peněz na dotacích.

Nejnápadnějším příkladem se stal program „Oprav dům po babičce“, který má podpořit rekonstrukce rodinných domů 40 miliardami korun. Srovnatelnou částku hodlá stát věnovat v podobě výhodných půjček podnikům, kterým brání vysoké úrokové sazby požádat o bankovní úvěr.

Jinými slovy: Fialova vláda neformulovala hospodářskou politiku, přesto ji fakticky provádí. Otázka zní, kam tím míří.

Dotace na opravu rodinných domů může pomoci ve stavebnictví, zároveň si však nikdo nedal práci s tím, aby vyloučil, že tak štědré rozhazování neposílí inflaci. Také výhodné půjčky firmám mohou přinést užitek, zároveň však umožňují obejít jedno z protiinflačních opatření centrální banky.

Zvyklost finančních injekcí od státu přitom v minulých letech patřila spíše ke slabinám zdejší ekonomiky.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít