Stačí mu však k tomu, aby byl veřejností vnímán jako ten nejdůležitější z biskupů, což již delší dobu bývá spojeno s další úřední hodností, s titulem kardinála, jehož nejznámější pravomocí je právo volit papeže.

Z hlediska ryze náboženské hierarchie jsou ovšem tyto funkce a tituly druhotné vůči tomu, co katolíci nazývají svátostí kněžství, u níž se rozlišují pouze tři stupně – jáhen, kněz a biskup. Dokonce i papež je „jenom“ první z biskupů. S kněžstvím jsou pak spojeny tři dary: posvěcovat, učit a vést. Biskupům by se měly dostávat v plné míře.

Přehrát

00:00 / 00:00

Daniel Kroupa: Nový primas český Jan Graubner

Myslím, že toto je vhodné připomínat ve chvíli, kdy v pozici primase českého Dominika Duku střídá Jan Graubner. Při svém nástupu bude zavalen mnoha povinnostmi reprezentačními (bude zván do médií a na různá veřejná shromáždění doma i v zahraničí) či administrativními (řídit pražskou arcidiecézi personálně, organizačně i hospodářsky).

Bude také muset napravit poněkud pošramocenou pověst této funkce u veřejnosti a u nespokojených katolíků. Jeho předchůdce byl kritizován za to, jakými lidmi se obklopil, za to, že se zhlížel v minulosti, kdy církev hrála mocenskou úlohu a zejména za to, že nadbíhal pánům prezidentům Klausovi a Zemanovi, kteří se o jeho církvi vyjadřovali pohrdlivě.

Posvěcovat, učit a vést

Mohu-li mluvit sám za sebe, očekávám, že si Jan Graubner dokáže od takových mocipánů udržet zdravý odstup a že svou náklonnost bude věnovat spíše slabým, chudým a potřebným, jak to činil zakladatel společenství, jehož je členem.

Přál bych si také, aby nepodléhal chápání církve jako ghetta obleženého nepřáteli, rozšířeného mezi mnohými katolíky, ale odhodlal se oslovit širší společnost s radostným poselstvím, že život naplněný láskou k druhým má smysl, i když v tomto čase třeba ztroskotá. A také, že posláním církve není starat se o sebe samu, ale sloužit druhým a že se to už děje. Vždyť církev je jedním z největších a možná největším poskytovatelem sociálních služeb u nás, největším správcem našeho kulturního dědictví, sponzorem umění a má významný podíl na školním vzdělání od mateřských škol po univerzity.

Převzato z Plusu

Nebude snadné představit veřejnosti jiný obraz církve než jako spolek hašteřivců o potratech, o homosexuálních manželstvích a o adopcích. Jistěže i o těchto tématech se musí mluvit, nikoli však formou nátlaku spojeného se snahou protlačit na politické rovině vlastní náboženské představy, ale dialogem otevřeným argumentům oponentů a s vůlí k hledání společně poznané pravdy. Někdy se to nepodaří, ale ani to nesmí vést k vnímání protivníků jako nepřátel.

Zkrátka, od nového primase českého očekávám, že ony dary kněžství posvěcovat, učit a vést převáží nad funkcemi a tituly sebečestnějšími.

Autor je filozof a pedagog

Daniel Kroupa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít