Ke všemu se ukázalo, že my jako národ, nebo přinejmenším naše ekonomické schopnosti nesnesou srovnání s ostatními národy, které se s krizí vypořádaly mnohem lépe. Podívejte se na Poláky nebo třeba Španěly, o Irech a Dánech už vůbec nemá cenu mluvit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Katastrofa? Každý nám přece může závidět

Zmíněný názor je v tuzemské populaci sdílen široko daleko, právě v takovém duchu se ekonomické poměry hodnotí ve Sněmovně i v televizi.

Obrovský přebytek zahraničního obchodu

Pak se však objeví jedna zpráva a zdánlivě neotřesitelné přesvědčení o bezvýchodné situaci se rozpadne jako dům z karet. Takovou zprávou je zjištění, že zahraniční obchod Česka loni zaznamenal přebytek 223 miliard korun, tedy nejvíc v historii.

Je pravda, že se časy mění a spolu s nimi i cenová úroveň. Ovšem ani po započtení inflace jsme na tom nebyli se zahraničním obchodem nikdy lépe než loni. Z výpadku, ke kterému došlo po dočasném přerušení globálních obchodních svazků a po zdražení energií, jsme se vzpamatovali nad očekávání dobře.

Z analýzy Českého statistického úřadu, jak se loni obchodovalo, je zřejmé, že během posledních tří let byli Češi něco jako štiky v evropském rybníce. Naše obchodní bilance se zlepšila se všemi ostatními státy.

Výjimkou bylo jen Norsko, kde se vytvořil 30miliardový obchodní deficit tím, že jsme ze severské země začali brát plyn. Se zmíněným Polskem Češi dosavadní, mírně zápornou bilanci udrželi.

Trumfli jsme i Němce

Podstatným příslibem byl obchod s Německem, když tuzemské podniky za tři roky vylepšily přebytek o 100 miliard. Pokud to dokázaly, i když německá ekonomika stagnuje, tak to znamená, že v nárůstu efektivity jsme trumfli i nedávného učitele.

Obchodní bilance s neevropskými zeměmi zůstala na úrovni roku 2021, když jsme proti tsunami levného zboží z Číny, Koreje a Indie posílili vývoz do Turecka, Spojených států a Japonska.

Pokud se ekonomice zaměřené na export daří vyvážet, tak se rozhodně nedá mluvit o katastrofě, vhodnější slovní spojení by bylo „nečekaný úspěch“, který nám „každý může závidět“.

Zbývá otázka, proč jsme se po dobře odvedené práci vrátili domů bědovat, že je vše ztraceno. Odpověď je nasnadě a přišla s ní v Českém rozhlase hlavní ekonomka Raiffeisen Banky Helena Horská.

„My Češi si často – a jsme v tom excelentní – umíme vytvářet sami vlastní recese. Na krize zvenku reagujeme extrémně tím, že uzavřeme peněženky, začneme extrémně šetřit a ekonomiku si sami udusíme,“ uvedla a tím vlastně vysvětlila všechno.

Zahraniční obchod se vrátil přinejmenším na úroveň, která nám zařídila prosperitu před obdobím covidu, ovšem obyvatelstvo, a možná dokonce manažeři podniků, se děsí strašných zpráv z ciziny.

Zavřít peněženky přitom znamená omezit nejen nákupy, ale také investice – v případě rodin do nového bydlení a u podniků do nových výrobních prostředků.

Tak velké škrcení spotřeby nezaznamenala žádná jiná evropská země. Zdá se tedy, že bez něho bychom se dokázali recesi vyhnout.

Naštěstí podle letošních předpovědí se konečně nálada změní, lidé vytáhnou peníze ze slamníků, manažeři z podnikových trezorů a pak už budou rodiny českých zaměstnanců i živnostníků žít tak, jak si vzhledem k odvedené práci zaslouží.     

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy 

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít