Emotivní vyjádření zhrzené fedcupové reprezentantky v minulém týdnu zaznamenala světová média, ale nejlepší česká tenistka současnosti si jich možná ani nevšimla. Ostatně to, že svou známou nepotěší, jí muselo být jasné hned, jak se plán zlákat od příští sezony do party respektovaného kouče v její hlavě zrodil.

Strýcové to na sklonku léta z očí do očí sama řekla, a i když se zřejmě trefila do velmi citlivého místa, a lidsky kolegyni mohla ranit, nebude mít noční můry z neférového jednání. Udělala ze svého pohledu jen maximum pro to, aby byla sportovně úspěšná, bez ohledu na to, "co tomu řeknou ostatní".

Není to pochopitelně stejná situace, ale trochu mi to připomíná rok a čtvrt staré události před olympijskými hrami v Riu. Karolína Plíšková se tehdy na kurtech necítila moc komfortně, tušila, že by spíš než účast na "svátku všech sportovců" potřebovala kvalitní trénink a cestu do Brazílie na poslední chvíli zrušila.

Trochu neobratně se vymluvila na virus zika, takže si z ní pak známí dělali legraci, že se bojí komárů, aspoň tak mi to vyprávěla. Ale také tenkrát udělala ze svého pohledu to nejlepší, co mohla, i když věděla (a také to tak bylo), že to od velké části veřejnosti za nedostatečnou touhu reprezentovat "schytá".

Nemělo by ale zapadnout, že svým "zrádcovstvím" v roce 2016 Karolína Plíšková pomohla Barboře Strýcové (původní náhradnici) k olympijskému bronzu z deblu a životní vzpomínce, sobě pak k do té doby herně nejvydařenějším a průlomovým výsledkům na velkých turnajích v Cincinnati a v New Yorku (první podnik ovládla, na tom druhém grandslamovém došla do finále).

Také teď má šanci na významný úspěch. Do Turnaje mistryň skvěle vstoupila, očividně si "sedla" s provizorní trenérkou Rennae Stubbsovou, na dvorci působí klidně, drží se svého plánu a dokáže se plně soustředit na svou práci, i když se o ní v posledních dnech v Česku nemluvilo zrovna nejlépe.

Někdo to může nazvat nedostatkem citů a nelidskostí, ale jiný třeba naprostým profesionalismem. Mimochodem, když teď Karolína Plíšková v Singapuru dostala otázku, jestli ve svém životě touží po slávě, odpověděla: „Po sportovní slávě, abych hrála dobře a vyhrávala velké trofeje, ne po tom, abych byla populární a slavnou osobností.“ ​

Jaroslav Plašil Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít