Nejistota je jed hospodářství
S průmyslem se děje něco neblahého. Důvěra manažerů z tuzemského výrobního sektoru klesá na úroveň roku 2009, index důvěry německých manažerů Ifo se propadl na úroveň odpovídající ekonomickému zpomalení, zakázky německých firem klesly proti loňsku o devět procent a jejich výkon se podle předpovědí sníží o dvě procenta. Německo je největší odběratel tuzemských průmyslových výrobků.
Při takových zprávách se ekonomové obvykle tváří ustaraně, ovšem ustaraně se tváří poslední dobou dost často, a tak pro běžné občany je nasnadě reakce mávnout nad tím rukou. To je samozřejmě možné ve chvíli, kdy jde opravdu jen o neurčité signály, které mohou být záhy nahrazeny zase těmi pozitivními.
V této chvíli není pochyb, že ekonomika po několika letech konjunktury brzdí. Je však možné, že ani nejde o nic vážného. Příčinou potíží exportního průmyslu jsou různé obchodní a celní války vyvolané především americkým prezidentem Donaldem Trumpem a nejasnými vyhlídkami, pokud jde o brexit.
„Nejistota je jed hospodářství,“ říká jeden z významných německých průmyslníků Carl Martin Welcker pro Frankfurter Allgemeine Zeitung. Nejistý podnikatel neinvestuje, raději peníze založí do rezervy na budoucí zlé časy a produkce oslabuje.
Zatím nechme ekonomy být
Samozřejmě se mohou mráčky na nebi obchodníků zase rozptýlit a třeba přijdou zase nějaké podněty, po kterých průmysl opět nabere vyšší rychlost a spolu s ním i celá ekonomika, která na výkonech průmyslu ve státech jako Německo nebo Česko závisí.
Přehled summitu G20: příslib podpory ekonomiky, konec celní války i nápravy vzájemných vztahů
Číst článek
Temná vyhlídka, že se zpomalení převalí po prázdninách do recese, jako se to stalo roku 2008, nejde v této chvíli úplně vyloučit, těžko však hledat důvody, proč by měla být tou nejpravděpodobnější variantou.
Z pohledu běžného občana tedy ještě nenastal důvod strkat peníze do slamníku a zajišťovat se proti katastrofě, která už číhá za obzorem. Koruna zatím spíše posiluje a to je přece důkaz, že z pohledu Čechů zase není tak zle a že zatím mohou nechat ekonomy být, ať se budoucnosti děsí sami.
Na celé historii je zneklidňující jeden rozměr. Od krize z let 2008-2013 nebyli kapitáni průmyslu a hospodářství v takových rozpacích. Tím se připomíná, že existuje také stinná stránka dějin a že z těchto aktuálních dějin nejde uniknout.
Člověk se může ohánět v rámci svého rodinného rozpočtu, jak umí, přesto se může stát, že se poměry zhorší. Do té míry, že s tím nepůjde nic udělat. Důsledkem pak může být divoký politický vývoj, zhoršení atmosféry ve společnosti. Už jsme to zažili.
Lidský život je určen mnoha okolnostmi či předpoklady a poslední dobou se zdá, že stále méně z těchto předpokladů může jednotlivec ovlivnit. Vážná tvář ekonomů tedy připomíná tento tragický rozměr života, který se nemusí vyvíjet jen ke světlým zítřkům a ve skutečnosti se k nim nikdy nevyvíjel.
Zprávy o ekonomických nejistotách mohou být nakonec podnětem k zamyšlení o vlastním životě, jestli jsem své roky dokázal využít k něčemu dobrému. Pokud dokázal, pak se nemusím bát ani zhoršení ekonomického počasí.
Autor je komentátor serveru Echo24
Jan Souček uvádí – jak nakonec naštvat úplně všechny
Petr Honzejk
Daně a jak na ně? Český přístup k daním z nemovitosti je dlouhodobě zcela neudržitelný
Apolena Rychlíková
Dost bylo lhaní, že je Rusko proti válce, vzkazuje světu Kasparov
Alexandr Mitrofanov
Netanjahu se čelně střetl s Barem
Jan Fingerland