Trochu to připomíná starosti v Česku nebo Německu, které způsobují „toxické“ strany.

Ty se pravděpodobně nemohou stát členy vlády, ale jejich volební podíl blokuje vznik parlamentní většiny. V Německu jsou jako nedotknutelní vnímáni zejména lidé z Alternativy pro Německo (AfD), u nás to byli tradičně komunisté, nyní i SPD Tomia Okamury.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Demokraté hrozí

Švédští demokraté mají komplikovanou pověst. Mají neonacistické kořeny, ale jejich současný předseda Jimmie Akesson se snaží udělat z nich mnohem přijatelnější stranu. Proto se o ní mluví někdy jen jako populistické nebo protiimigrační, i když kritici jí nazývají i nadále „xenofobní“ nebo „krajně pravicová“.

Jisté je, že Švédští demokraté se dostali minule do parlamentu s téměř 13 procenty hlasů a nyní se zdá, že napřesrok by mohli uspět ještě více.

Co by to znamenalo, pokud by například v Riksdagu, stockholmském parlamentu seděli jejich poslanci na pětině křesel a ani jeden z tradičních bloků by neměl šanci sestavit bez jejich podpory vládu? Navíc přetahují hlasy Umírněným, tedy vůdčí straně zmíněné středopravé aliance – a ta je tím dále oslabena ve své tradiční roli.

Část politiků i novinářů se snaží tuto eventualitu z debaty předem vyloučit. Umírnění vyměnili předsedu a nový šéf, na švédské poměry velmi extrovertní a výřečný, prý získal kolísající voliče zpátky.

Jiní se uklidňují tím, že švédská politika funguje jinak než například v Německu, kde mají rádi jasné vládní většiny, menšinových kabinetů se obávají a raději volí velkou koalici. I u nás, pokud taková eventualita nastane, bude menšinová vláda také do značné míry cosi na způsob průzkumu bojem.

Věci se mění

Ve Švédsku je běžné, že vláda má menšinovou podporu v parlamentu a pro jednotlivé zákony získává ad hoc podporu u různých poslaneckých skupin. Tento postup předpokládá dobrou politickou kulturu, sklon ke konsensu a víru ve společný zájem.

Jisté ale je, že zmíněný šéf Umírněných Kristersson sice mluví o tom, že se Švédskými demokraty nechce jednat o koalici, ale dal si pozor, aby je neoznačil za rasisty. S nějakou formou spolupráce možná přece jen počítá. Podle části průzkumů se Umírněným skutečně daří stahovat náskok Švédských demokratů a odvrátí tak nebezpečí, že úspěch této strany znemožní vznik stabilní vlády.

Někteří politologové tvrdí, že znají důvod, proč se trend obrací. Kristersson prý převzal část agendy Švédských demokratů a tím jim bere vítr z plachet. Ať už bude příští švédský kabinet menšinový, většinový nebo velkokoaliční, zdá se, že tamní politika se tak jako tak zásadně mění.

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít