Zdánlivě se to zdá jako nejklidnější místo Ukrajiny. Mluvím o bývalé československé Zakarpatské Ukrajině, dnes stejnojmenné ukrajinské oblasti, která byla nejvýchodnější a nejromantičtější částí první republiky.

Komentář Praha 6:30 21. června 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Čechovi jako mě je tu dodnes hodně příjemně. Nejhezčí čtvrti Užhorodu, Mukačeva nebo Chustu postavila československá vláda a projektovali čeští architekti.

Když se místních stařenek, které Československo ještě pamatují, zeptáte, takzvaně za koho tu bylo nejlépe, pak odpověď bývá v 90 procentech, že „za Čechů“.

A ve zbývajících deseti, že si nemohou stěžovat na žádné období svého života, kdy se tu střídaly státy i režimy.

Bomby tu nelítají, ale...

Příjemné taky je, že tady v Zakarpatí zatím nehrozí bombardování ruskými raketami, ani drony. Teorii, že to u ruského prezidenta Vladimira Putina zařídil maďarský premiér Viktor Orbán, aby tím ochránil před ruským vražděním civilního obyvatelstva Ukrajiny zdejší několika set tisícovou maďarskou menšinu, tady lidé berou jako smyšlenku.

Daleko víc věří zdejším přes 2 tisíce metrů vysokým Karpatům a také blízkosti hranice zemí NATO. Orbán tu obecně vůbec není oblíbený.

Po dronových náletech na Ukrajinu utrpělo zranění 14 lidí, včetně hasičů. Jeden člověk zemřel

Číst článek

Je tu brán jako někdo, kdo vytváří zbytečné napětí mezi zdejšími Maďary a Ukrajinci, Rusíny a Huculy a mnoha dalšími národy a národnostmi zdejší etnicky a národnostně dodnes velmi smíšené části Ukrajiny.

Protože ať už se cítíte Ukrajincem, Rusínem, nebo Maďarem, v jednom tady mají všichni jasno. Putin je zločinec a nepřítel je putinovské Rusko.

A válka, ruská válka proti Ukrajině, je svinstvo.

Vzpomíná se na padlé...

Válka, ačkoli tady v Zakarpatí zatím nevraždí ruské nálety, tu totiž vraždí také. V každém městě, v každé vesnici, i tady víc než tisíc kilometrů od fronty najdete na náměstích dlouhé řady velkoplošných fotografií mladíků, mužů ale i dívek a žen, kteří položili za Ukrajinu na frontě své životy. A další každý týden, každý den přibývají.

Je to skličující, drásavý pohled, který vám ale umožní nahlédnout na to, jak obrovskou daň si boj proti ruské agresi vybírá. Jak obrovský a strašný zločin Rusko bezdůvodně páchá, jak obludná ta ruská agrese proti Ukrajině ve skutečnosti je.

A ano, pořád a ode všech tu slyšíte přání a modlitby za to, aby to už skončilo. Aby už byl mír, aby na frontě i v zázemí při ruských náletech přestali umírat další a další Ukrajinci a Ukrajinky. Aby ta nekonečná řada zbytečně zmařených životů dál nerostla.

Není to ale přání poraženecké, protože kapitulovat před Putinem tu nikdo nechce. Nikdo tu nechce ruskou okupaci. Okupaci, která by znamenala, že Ukrajina, která, tady na Zakarpatí obzvlášť, začala srůstat znovu s Evropou, by byla zase od ní znovu násilně odtržena.

Nikdo tu nechce být znovu ruskou gubernií. A pořád věří tomu, že my v Evropě, jim v tom budeme dál pomáhat a pomůžeme jim tuto válku, když ne vyhrát, tak aspoň neprohrát.

Autor je evropským editorem Deníku    

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít