Nakonec byl celkový výsledek pro Babišovo hnutí katastrofální: jediný mandát. Přitom je to hlavní vládní subjekt, který s přehledem vede žebříčky preferencí. Jenže jakých?

Zjišťuje se, kolik procent hlasů by dostala ta která strana nebo hnutí v poměrných volbách do Poslanecké sněmovny. Účast voličů v posledním klání tohoto typu v roce 2017 činila 60,84 procenta. Dnešní (sobotní – pozn. red.) účast ve druhém kole většinových voleb do Senátu byla 16,49 procenta. A to je ještě mírné zvýšení v porovnání s rokem 2016, kdy ve druhém kole přišlo volit 15,38 procenta.

Převzato z Plusu

Výsledky senátních voleb – a poté, jak dopadly dnes, to platí dvojnásob – nebývají jen mírně odlišné od výsledků voleb sněmovních, ale mívají opačný směr. Dnes zcela zkrachovaly oba oficiální vládní subjekty, ANO a ČSSD, a neoficiální, tedy KSČM.

Představme si, že by většina voličů těchto stran měla povědomí o důležitosti Senátu jako záklopky, která by nedovolila jejich vyvolencům si případně zařádit v ústavním systému země, jak se jim zlíbí. Přišli by k urnám? Možná ano. A pak to by v horní komoře jistě vypadalo jinak.

Takto viděno se jeví i nízká účast ve druhém kole senátních voleb jako šance pro lidi, kteří mají jiné představy o směřování země než vládní většina. Zde se mohou vymanit ze situace, v níž by pro ně mělo podle dnešních vládců platit, že když prohráli sněmovní a prezidentské volby, další roky mají právo pouze držet ústa.

Alexandr Mitrofanov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít