Volební obvod č. 65 - Šumperk: Miroslav Adámek (45; za ANO)

Přes dvacet let se věnuje práci v oblasti sociálních služeb. Od roku 2008 je ředitelem šumperské nestátní neziskové organizace Pontis, která patří k největším poskytovatelům sociálních služeb v Olomouckém kraji. Předtím 11 let pracoval jako kurátor pro mladistvé na radnici v Šumperku, kde působil mimo jiné také jako okresní protidrogový koordinátor. V současnosti provozuje také internetovou poradnu v oblasti sociálních služeb.

Narodil se 26. dubna 1973 v Šumperku. Původní profesí mechanik-seřizovač pro výrobní linky začínal jako dělník v truhlářské dílně. Při zaměstnání vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor pedagogika-sociální práce. Věnoval se také kynologii a záchranářským aktivitám, spolupracoval s horskou službou jako figurant pro výcvik lavinových psů. Žije v obci Vikýřovice.

Je ženatý, má dvě děti.

Volební obvod č. 2 - Sokolov: Miroslav Balatka (48; nestraník za STAN)

Geodet a bývalý krajský zastupitel. Narodil se 13. července 1970 v Sokolově. Vystudoval stavební průmyslovku v Karlových Varech a letech 1988-1993 obor geodézie a kartografie na Českém vysokém učení technickém v Praze. Jako geodet pracuje téměř celou svou profesní dráhu, od roku 2005 jako živnostník.

V letech 2012–2016 byl členem zastupitelstva Karlovarského kraje jako nestraník za stranu Alternativa. Neuspěl v loňských volbách do Poslanecké sněmovny, kdy kandidoval jako nestraník za hnutí STAN.

„Trápí mě odliv lidí z kraje, nízké mzdy a ekonomický výkon, exekuce, vyloučené lokality, obchod s chudobou,“ píše na svých webových stránkách s tím, že chce tyto problémy otevírat a pomoci s jejich postupným řešením.

Balatka, který žije v Sokolově a má dceru, hraje na baskytaru v bigbeatové kapele Blahobeat a rekreačně se věnuje cyklistice. Letošní kampaň podpořil cestami na kole po celém volebním obvodu. Podporovali ho Piráti, TOP 09 a KDU-ČSL.

Volební obvod č. 59 - Brno-město: Mikuláš Bek (54; nestraník za ODS, TOP 09, SZ a STAN)

Bek je od září 2011 rektorem Masarykovy univerzity, druhé největší univerzity v Česku. Bek je též místopředsedou České konference rektorů pro oblast vzdělávání.

V září 2013 vzbudil pozornost, když odmítl vystoupení prezidenta Miloše Zemana na univerzitě. Jako důvod uvedl blížící se sněmovní volby. Pozval Zemana k jiné přednášce v lednu 2014, ten to však odmítl. Zeman pak Beka (a kvůli jinému sporu i rektora Jihočeské univerzity Libora Grubhoffera) v rozporu s tradicí v letech 2013 a 2014 nepozval na oslavy státního svátku na Pražský hrad, což vedlo k neúčasti i některých dalších rektorů. To se opakovalo v dalších letech. Letos také i přes pozvánku nepřišel na inauguraci prezidenta Miloše Zemana.

Rodák ze Šternberka (narozen 22. dubna 1964) absolvoval v roce 1986 hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (nyní Masarykova univerzita) a v roce 1995 absolvoval doktorské studium hudební vědy na Univerzitě Karlově v Praze. Před rokem 1989 žádal o členství v KSČ. V roce 2004 byl habilitován na Masarykově univerzitě pro obor muzikologie.

Po studiu působil jako pedagog na UK, Univerzitě Palackého v Olomouci a Masarykově univerzitě. V letech 2004 až 2011 byl prorektorem MU, rektorem je druhé funkční období. Je členem vědeckých rad několika univerzit a řady dalších odborných institucí a autorem či spoluautorem několika desítek odborných publikací z oboru muzikologie.

Volební obvod č. 47 - Náchod: Martin Červíček (46; ODS)

Od října 2016 je zastupitelem Královéhradeckého kraje, je také prvním náměstkem hejtmana pro oblast dopravy a silničního hospodářství. V roce 2012 se stal policejním prezidentem po Petru Lessym, v říjnu 2013 jej prezident Miloš Zeman jmenoval brigádním generálem. V lednu 2014 rozhodla poradní komise, že Červíček byl do funkce policejního prezidenta jmenován neoprávněně a ministr vnitra v demisi Martin Pecina jej odvolal. Poté byl Červíček šéfem krajské policie v Hradci Králové.

Policistou byl od roku 1990, prošel různými funkcemi v rámci uniformované i kriminální policie. Do roku 2007 vedl okresní kriminálku v Náchodě, letech 2007 až 2008 stál v čele celorepublikové dopravní policie a od října 2008 do března 2011 byl ředitelem Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy. Od března 2011 byl náměstkem policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování.

Narodil se 3. dubna 1972, vystudoval bezpečnostně právní studia na Policejní akademii v Praze a sociální pedagogiku na Univerzitě v Hradci Králové. Členem ODS je od roku 2016.

Bydlí ve Vysokově v okrese Náchod, od roku 2014 je členem místního zastupitelstva. Je ženatý a má dvě děti. V Senátu chce hájit regionální zájmy, bezpečnost a zabývat se dopravní problematikou.

Volební obvod č. 77 – Vsetín: Jiří Čunek (59; KDU-ČSL)

Senátor (od 2006), hejtman Zlínského kraje (od 2016), zastupitel Zlínského kraje (od 2012). Absolvoval Střední odborné učiliště Napajedla (1977) a Střední průmyslovou školu strojní ve Zlíně (1982). Pracoval jako automechanik ve společnosti Pozemní stavby Zlín (1977 až 1982), bezpečnostní technik ve Zbrojovce Vsetín (1982 až 1993), vedoucí bezpečnosti práce ve společnosti Zbrojovka Vsetín Indet (1993 až 1997), kromě toho působil v řídících orgánech firem ZEVETA, a. s., a Bojkovice a AVERA, s. r. o., Vsetín.

Od roku 1990 člen KDU-ČSL, v roce 1994 byl poprvé zvolen do zastupitelstva Vsetína, v letech 1994 až 1995 byl místostarostou města, v letech 1998 až 2006 a 2014 až 2017 byl starostou Vsetína; členem zastupitelstva Zlínského kraje byl poprvé v letech 2000 až 2008 a nyní je již od roku 2012; do Senátu byl poprvé za obvod č. 77 – Vsetín zvolen v roce 2006, obhájil v roce 2012 a letos; od ledna do listopadu 2007 byl ministrem pro místní rozvoj a prvním místopředsedou vlády ve vládě Mirka Topolánka, po obvinění z korupce vládu opustil, do úřadu se znovu vrátil 2. dubna 2008, skončil 23. ledna 2009; od prosince 2006 do květen 2009 byl předsedou KDU-ČSL.

Od roku 1982 je ženatý, manželka Pavla je zubní lékařkou, mají čtyři dcery.

Volební obvod č. 20 – Praha 4: Jiří Drahoš (69; za STAN)

Vyrůstal v Jablunkově, kde také maturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole (v té době nahrazovala gymnázia); poté vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze (1972), v roce 1994 se habilitoval pro obor chemické inženýrství na VŠCHT a v roce 1999 obhájil doktorát věd; v roce 2003 byl jmenován profesorem.

Od roku 1973 působil v Ústavu chemických procesů AV ČR, postupně jako vědecký pracovník, vedoucí vědecký pracovník a zástupce ředitele (1992 až 1995 a 2004 až 2005); v letech 1996 až 2003 stál v čele ústavu; v letech 2005 až 2009 byl místopředsedou AV, zodpovídal za oblast chemických věd a věd o živé přírodě; v čele AV stanul v březnu 2009, ve funkci působil až do 24. března 2017.

Jeho oborem je chemické inženýrství, publikoval přes 60 původních prací ve vědecky významných mezinárodních časopisech; je spoluautorem několika zahraničních a domácích patentů.

V roce 2012 dostal medaili Za zásluhy. Je ženatý, s manželkou Evou má dvě dcery

Drahoš byl finalistou letošní volby prezidenta republiky. Do druhého kola volby hlavy státu postoupil z druhého místa, když získal 26,6 procenta hlasů (pro obhájce mandátu Miloše Zemana hlasovalo 38,6 procenta voličů). Druhý skončil Drahoš i ve finále prezidentské volby, ve kterém získal 48,6 procenta (Zeman 51,4 procenta).

Volební obvod č. 14 - České Budějovice: Ladislav Faktor (61; nezávislý)

Hudebník a podnikatel, zakladatel jihočeského rádia Faktor, majitel chaty na vrcholu Kleti. V politice se angažoval krátce po listopadu 1989, kdy zakládal českobudějovické Občanské fórum, později se ale věnoval zejména podnikání. Patřil mezi první provozovatele soukromé rozhlasové stanice v tehdejším Československu, s vysíláním začal již v prosinci 1990, z řízení rádia se ovšem už před lety stáhl.

Faktor vystudoval pražskou právnickou fakultu, kde získal titul JUDr., a několik let pracoval jako právník v jednotném zemědělském družstvu. Od poloviny 80. let působil jako muzikant „na volné noze“, mezi roky 1990 a 1994 hrál v Pražském výběru, zároveň se věnoval budování a provozování rádia. Od 80. let skládá hudbu, mimo jiné pro reklamu, film a televizi (Banánové rybičky, 13. komnata), pořídil si také vlastní studio.

Je rozvedený, má dvě děti.

Volební obvod č. 17 - Praha 12: Pavel Fischer (53; nezávislý kandidát)

Někdejší diplomat, účastník letošní volby prezidenta republiky, ve které skončil v prvním kole na třetím místě. Mezi roky 1995 a 2003 působil v Kanceláři prezidenta republiky, nejprve jako poradce Václava Havla, v letech 1999 až 2003 vedl politický odbor. V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a v Monaku, po návratu do Prahy se stal ředitelem bezpečnostně-multilaterální sekce ministerstva zahraničí.

Absolvoval Filozofickou fakultu UK, později studoval v Ženevě sociální učení církve a také na prestižní pařížské Národní škole pro státní správu (ENA). Krátce pracoval jako učitel francouzštiny, v letech 1991 až 1993 byl tajemníkem biskupa Františka Lobkowicze, poté zástupcem ředitele pražského Institutu komunikace. Po odchodu z ministerstva zahraničních věcí působil jako ředitel neziskové organizace STEM, která se zabývá výzkumy veřejného mínění.

Ve Francii byl za svůj přínos vzájemným vztahům oceněn řádem Čestné legie, v Monaku dostal řád svatého Karla. Fischer se hlásí se svým skautským kořenům, do dneška se cítí být hrdým členem oddílu Pětka Praha. Je také amatérským hudebníkem, ve školních letech hrál na housle a na kytaru. Na gymnáziu působil jako houslista v Pražském studentském orchestru a jako zpěvák zpíval v Brixiho akademickém sboru a v mezinárodním pěveckém sboru World Youth Choir.

Pavel Fischer je ženatý, má dvě dcery a syna. Nejstarší syn byl těžce nemocný a v 19 letech zemřel.

Volební obvod č. 26 - Praha 2: Marek Hilšer (42; Marek Hilšer do Senátu)

Lékař a občanský aktivista, letošní kandidát na prezidenta republiky. Rodák z Chomutova vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově. Od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. Lékařské fakultě UK, působil i v akademickém senátu univerzity. Ve výzkumné práci se zabývá bojem s rakovinou. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.

Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti ruské anexi Krymu. Během loňské návštěvy čínského prezidenta v Praze protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně.

Jako kandidát na prezidenta se představil loni koncem července. Ke kandidatuře na Hrad sháněl občanské podpisy, ale získal jich jen 43 850, což by nestačilo. Nakonec si zajistil dostatek senátorských podpisů, které mu cestu ke kandidatuře otevřely. V lednové volbě prezidenta pak skončil v prvním kole pátý se ziskem 8,83 procenta hlasů. Krátce po prezidentské volbě, počátkem února, oznámil kandidaturu do Senátu. Za tím účelem založil politické hnutí Marek Hilšer do Senátu.

Marek Hilšer je ženatý, má dceru Sofii.

Volební obvod č. 41 - Benešov: Zdeněk Hraba (43; za STAN)

První místostarosta Říčan je profesí advokát a vysokoškolský učitel, od října 2016 působí také jako krajský zastupitel. Od roku 2004 je odborným asistentem na Katedře národního hospodářství Právnické fakulty UK, posledních sedm let je tajemníkem katedry.

V komunálních volbách v roce 2010 byl Hraba zvolen jako nezávislý zastupitelem Říčan, v listopadu se navíc stal radním města. Ve volbách v roce 2014 mandát obhájil, následně jej v listopadu 2014 zvolili prvním místostarostou města. Do zastupitelstva se dostal i letos.

V letech 2016 až 2017 Hraba také působil na krajské úrovni jako předseda komise pro majetek. Od loňského května do prosince byl předsedou klubu zastupitelů STAN v krajském zastupitelstvu.

Narodil se 16. dubna 1975 v Kutné Hoře, v roce 1998 dokončil studium ekonomie na VŠE v Praze. Pak vystudoval práva na UK v Praze, v roce 2003 získal titul JUDr. a v roce 2011 titul Ph.D.

Od roku 2004 pracuje jako advokát. Žije v Říčanech, je ženatý, s manželkou vychovávají dvě děti.

Volební obvod č. 62 - Prostějov: Jitka Chalánková (61; nezávislí)

Lékařka a politička. V letech 2009 až 2018 byla členkou TOP 09, v letech 2015 až 2017 zastávala post místopředsedkyně strany, před tím byla do roku 2009 členkou KDU-ČSL. Mezi roky 2010 a 2017 byla poslankyní, v letech 2004 až 2014 působila také jako zastupitelka Olomouckého kraje.

Rodačka z Bruntálu (narodila se 23. března 1957) vystudovala všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Poté do roku 1995 pracovala jako dětská lékařka v nemocnici v Prostějově. V letech 2004 až 2008 působila jako náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje, na starosti měla zejména oblast sociálních věcí, životního prostředí a zemědělství.

Aktivně se angažovala v kauze Evy Michalákové a jejích dvou synů, které odebrala norská sociální služba Barnevernet kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání, což se nepotvrdilo. V červnu 2018 vystoupila z TOP 09, neboť se podle ní strana odklonila od konzervativních hodnot.

Je vdaná, má čtyři děti.

Volební obvod číslo 29 - Litoměřice: Ladislav Chlupáč (66; ODS)

Starosta Litoměřic. Vystudoval strojní průmyslovku a poté Pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Poté učil na základních školách v Litoměřicích a Ploskovicích, kde byl i ředitelem. Učil především tělocvik a přírodopis.

Do litoměřického zastupitelstva byl poprvé zvolen v roce 1998 a hned se stal radním. Starostou města je od roku 2002. Jím vedená kandidátka zvítězila ve městě i v letošních komunálních volbách.

Město po Chlupáčovým vedením realizovalo řadu projektů k zlepšení života obyvatel i k zefektivnění chodu města. Chlupáč podporuje unikátní projekt na využití geotermální energie, která by měla v budoucnu město vytápět. Díky projektu v Litoměřicích nyní vzniká vědecko-výzkumné centrum geotermální energie.

Členem ODS je od roku 2001, před tím byl zastupitelem jako nestraník za Demokratickou unii (DEU). Je předsedou místního sdružení ODS v Litoměřicích. V letech 2010 a 2014 neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny.

Je ženatý, má čtyři děti.

Volební obvod č. 8 - Rokycany: Pavel Karpíšek (48; ODS)

Starosta obce Vejprnice a člen výkonné rady ODS. Plzeňský rodák (narodil se 26. srpna 1969) prožil dětství ve Vejprnicích v okrese Plzeň-sever, kde žije dodnes. V roce 1987 absolvoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Plzni a dále pokračoval ve studiu na fakultě elektrotechnické Vysoké školy strojní a elektrotechnické (později Západočeské univerzitě), kterou dokončil v roce 1992. V roce 2001 absolvoval Fakultu právnickou ZČU v Plzni.

V letech 1993–2002 a opět od roku 2010 je starostou Vejprnic. Od roku 2003 je členem ODS, v letech 2004–2016 byl také zastupitelem Plzeňského kraje (v letech 2004 až 2008 navíc krajským radním). V letech 2010 a 2017 kandidoval do sněmovny, ani jednou ale neuspěl.

Je ženatý, má tři dcery. Volný čas věnuje především rodině, mezi jeho záliby patří také sport (fotbal, tenis, lyžování a golf), turistika, myslivost a rybaření.

Volební obvod č. 50 - Svitavy: Michal Kortyš (56; ODS)

Podnikatel Kortyš je od roku 2016 zastupitelem a náměstkem hejtmana Pardubického kraje pro oblast dopravy. Do komunální politiky vstoupil v roce 1998, když byl zvolen zastupitelem města Litomyšle. V roce 2006 byl jako lídr kandidátky ODS zvolen starostou města a svoji pozici obhájil také ve volbách v roce 2010.

Do roce 2014 pokračoval ve svém pátém volebním období jako zastupitel města a zároveň působil ve funkci místostarosty, kterou opustil na konci roku 2016, kdy se stal náměstkem hejtmana. Zastupitelem a radním je nadále. V roce 2013 neúspěšně kandidoval do sněmovny.

V roce 1990 založil firmu ELKOR, kterou stále vede a která se specializuje především na maloobchodní a velkoobchodní prodej elektroinstalačního materiálu a dodávky elektromontážních prací. V roce 2003 získal Cenu města Litomyšle v kategorii Podnikatel roku.

Podle obchodního rejstříku je předsedou správní rady obecně prospěšné společnosti České dědictví UNESCO, členem dozorčí rady společnosti Přístav Pardubice a provozovatele civilní části pardubického letiště East Bohemian Airport nebo členem správní rady společnosti Centrum pro restaurování a památkovou péči.

Narodil se 28. června 1962 v Olomouci, kde žil do roku 1981. Je ženatý, s manželkou Janou se seznámil během vojenské základní služby v Pardubicích.

Volební obvod č. 56 - Břeclav: Rostislav Koštial (57; ODS)

Vinohradník a zemědělec Koštial je od roku 2006 je starostou Mikulova. V letech 2004 až 2008 a opět od roku 2012 je také zastupitelem Jihomoravského kraje. Do politiky vstoupil v roce 1994, kdy se neúspěšně ucházel za ODS o zvolení do zastupitelstva Mikulova. Členem strany je od roku 1998. Za ODS dvakrát neúspěšně kandidoval do sněmovny, v roce 2013 se kandidatury sám vzdal. Svůj krok odůvodnil odlišným pohledem na nové směrování strany.

Narodil se 21. října 1960 ve Valticích a absolvoval Střední zemědělskou technickou školu v Mikulově. Poté pracoval na státním statku, poté se živil jako soukromník v zemědělství.

Jeho jméno figuruje podle obchodního rejstříku v řadě společností. Je například členem dozorčí rady obecně prospěšné společnosti pro rozvoj regionu Místní akční skupina (MAS) Mikulovsko nebo členem představenstva akciové společnosti Vodovody a kanalizace Břeclav nebo členem dozorčí rady zemědělské společnosti Agria Mikulov.

Je ženatý, s manželkou mají dvě děti.

Volební obvod č. 32 - Teplice: Jaroslav Kubera (71; ODS)

Senátor, místopředseda Senátu, primátor Teplic a člen zastupitelstva Ústeckého kraje. Vystudoval gymnázium, poté studoval matematiku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně a zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze, ani jedno nedokončil. V letech 1967 až 1969 pracoval v oddělení dovozu Sklo Unionu Teplice a poté až do roku 1990 v obchodním oddělení Elektrosvitu Teplice.

V letech 1990 až 1994 byl tajemníkem Městského úřadu Teplice. V roce 1994 byl poprvé zvolen teplickým starostou, ve funkci (od roku 2002 primátorské) je dodnes, do čela města byl tedy zvolen již šestkrát. Uspěl i v letošních komunálních volbách, ODS dovedl ve městě k vítězství. O tom, zda bude posedmé zvolen do čela města, se zatím vyjednává.

Do Senátu byl poprvé zvolen v roce 2000, od té doby mandát vždy obhájil. V Senátu byl mimo jiné předsedou mandátového a imunitního výboru a předsedou senátorského klubu ODS. Po volbách 2016 byl zvolen místopředsedou Senátu. Je také členem zastupitelstva Ústeckého kraje.

Kubera již řadu let patří k nejvýraznějším politikům ODS. Někteří spolustraníci o něm loni uvažovali jako o možném kandidátovi na funkci prezidenta republiky, Kubera případnou kandidaturu odmítl.

Členem ODS je od 1992, na přelomu let 1967 a 1968 byl členem KSČ. Je ženatý, má dvě dcery.

Volební obvod č. 80 – Zlín: Patrik Kunčar (45; KDU-ČSL)

Senátor (od roku 2014) a starosta Uherského Brodu (od roku 2010). Do politiky vstoupil po komunálních volbách v roce 2006, kdy byl zvolen do městského zastupitelstva. O čtyři roky později se stal starostou města. Ve funkci řešil například situaci po výbuchu muničních skladů ve Vlachovicích či po řádění osminásobného vraha v restauraci v Brodě. V minulosti Kunčar neúspěšně kandidoval do zastupitelstva Zlínského kraje (2012) i do sněmovny (2013). Senátorem se stal v lednu 2014 v doplňovacích volbách. Členem KDU-ČSL je od roku 2006.

Narodil se 27. února 1973 v Uherském Hradišti. Studia na zlínské technologické fakultě Vysokého učení technického v Brně (VUT) v 90. letech nedokončil, v roce 2013 absolvoval andragogiku na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze (2013) a o dva roky později ukončil magisterské studium na Vysoké škole logistiky (titul inženýr). Pracoval jako technický pracovník v České zbrojovce Uherský Brod (1994 až 1995), technik Geodetické kanceláře Bánov (1995 až 2001) a jako geodet ve společnosti Geomma (2001 až 2010).

Kunčar má tři syny; letos v březnu pro Slovácký deník řekl, že jeho manželství prochází krizí. Ve volném čase se věnuje sportu, má rád běh, posilování, in-line bruslení, cyklistiku a paragliding.

Volební obvod č. 38 - Mladá Boleslav: Raduan Nwelati (52; ODS)

Od roku 2006 je Nwelati primátorem města Mladá Boleslav, v letech 2010 a 2014 byl ve funkci potvrzen a v čele města podle všeho zůstane i po letošních volbách. Do zastupitelstva jej zvolili už v roce 2002. Původním povoláním lékař také zasedal v letech 2004 až 2016 v zastupitelstvu Středočeského kraje.

Člen ODS od roku 1997 je místopředsedou regionálního sdružení a předsedou oblastního sdružení ODS. Byl i kandidátem strany na hejtmana Středočeského kraje ve volbách do zastupitelstev krajů 2012, po kterých ODS skončila v opozici. V roce 2016 již do krajského zastupitelstva nekandidoval.

Narodil se 26. července 1966 v Praze, vystudoval Lékařskou fakultu UK, po studiích působil jako lékař ortopedického oddělení v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi, v letech 2001 až 2003 pracoval v soukromé ortopedické ambulanci a od roku 2004 opět v Klaudiánově nemocnici, později i jako ředitel.

Před letošními volbami na billboardech vyzýval k nulové toleranci k cizincům; na billboardech stálo „Boleslav je Boleslaváků, nulová tolerance cizincům, kteří nedodržují naše zákony. Chceš tu pracovat, dodržuj pravidla, jinak tě tu nechceme.“; proti jeho kampani se ohradila široká veřejnost, nelíbila se ani automobilce Škoda Auto, která kampaň považovala za zneužívání jména společnosti.

Podle obchodního rejstříku je místopředsedou představenstva akciové společnosti Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav a jednatelem a společníkem firmy NINA TRADE.

Je ženatý, má dvě děti. Jeho matka je Češka, příjmení má po otci, který pochází ze Sýrie.

Volební obvod č. 68 - Opava: Herbert Pavera (60; člen TOP 09 za koalici Společně pro Opavsko - STAN, ODS a TOP 09)

Pedagog, starosta obce Bolatice (od 1998). Do Senátu kandidoval také s podporou Strany zelených a Soukromníků. Předseda Sdružení obcí Hlučínska. Do zastupitelstva Bolatic byl poprvé zvolen v roce 1990, do roku 1998 byl místostarostou.

Narodil se 4. ledna 1958. Vystudoval učitelství matematiky a chemie pro základní školy na Pedagogické fakultě v Ostravě, učil na základní škole v Opavě, kde působil v letech 1992 až 1998 jako ředitel. Do TOP 09 vstoupil v roce 2015, působil jako předseda expertní komise strany pro zemědělství a venkov.

V letech 2013 až 2017 byl poslancem. V loňských volbách do sněmovny byl lídrem strany v Moravskoslezském kraji, ale neuspěl a mandát poslance neobhájil. Letos v září byl v soutěži Svazu měst a obcí vyhlášen spolu s Janem Svitákem z obce Prysk na Českolipsku nejlepším starostou.

Je ženatý, má dvě dcery.

Volební obvod č. 5 - Chomutov: Přemysl Rabas (55; za Senátor 21)

Ředitel zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem, bývalý dlouholetý ředitel Podkrušnohorského zooparku v Chomutově. Rodák z Kadaně vystudoval Vysokou školu veterinární v Brně, poté prošel odbornými stážemi v řadě českých zoologických zahrad a studoval veterinární medicínu v tropických a subtropických oblastech.

V září 1990 nastoupil do Podkrušnohorského zooparku v Chomutově, který v letech 1992 až 2008 vedl. Zoopark se mu podařilo přetvořit v oblíbenou turistickou atrakci a centrum komunitního života.

V letech 1998 až 2014 byl zastupitelem Chomutova a v letech 2006 až 2010 poslancem za Stranu zelených. V letech 2010 až 2012 byl i prvním místopředsedou strany. V letech 2012 až 2014 byl také zastupitelem Ústeckého kraje, už v roce 2012 se těsně nedostal do druhého kola senátních voleb v Chomutově. V roce 2014 neuspěl na kandidátce Strany zelených ve volbách do Evropského parlamentu. V prosinci 2012 vyhrál konkurz na ředitele Zoo Dvůr Králové, podílí se na mezinárodních programech na záchranu ohrožených zvířat.

V senátorské kanceláři chce zřídit bezplatnou právní poradnu pro společenství vlastníků bytů i pro jednotlivce, kteří potřebují odbornou pomoc. „Chomutovsko v Senátu doposud reprezentovali samí komunisté a jeden trestanec. Stálo by za to světu konečně ukázat, že i v Krušnohoří žijí odpovědní a sebevědomí lidé,“ napsal na svých webových stránkách o důvodech kandidatury do horní komory.

S rodinou žije v krušnohorském Blatně nad Chomutovem. Je ženatý, má dvě děti.

Volební obvod č. 71 - Ostrava-město: Leopold Sulovský (64; Ostravak)

Horolezec, první český přemožitel nejvyšší hory světa Mount Everest, senátor (od roku 2012) a zastupitel města Ostrava (od roku 2010; minulý týden byl v komunálních volbách do zastupitelstva opět zvolen). V komunální politice působí od roku 2006, kdy byl zvolen za SNK ED do zastupitelstva městské části Moravská Ostrava a Přívoz. Od roku 2010 se angažuje v politickém hnutí Ostravak. V Senátu dosud Sulovský působil mimo jiné jako místopředseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Narodil se 1. května 1954 v Novém Jičíně. Vystudoval průmyslovku a Vysoké učení technické v Brně, obor pozemní stavitelství. V letech 1979 až 1993 pracoval ve Vítkovických stavbách Ostrava, později jako hlavní technolog. Od roku 1997 je majitelem a manažerem dvou obchodů s outdoorovým vybavením. Horolezectví se Sulovský věnoval od mládí, byl mimo jiné československým reprezentantem.

V 70. letech zdolal Matterhorn nebo Mont Blanc, v následující dekádě mu pak na konto přibyly první sedmitisícovky v sovětském Pamíru (tehdejší Pik Lenina či Pik komunismu). O 8848 metrů vysoký Mount Everest se Sulovský neúspěšně pokusil již v roce 1987, o tři roky později vystoupil na svou první osmitisícovku, Dhaulágirí. Nejvyšší horu světa nakonec zdolal v květnu 1991 společně s Italem Battistinem Bonalim, a to krajně obtížnou severní stěnou.

Sulovský je ženatý a má dvě děti. Kromě horolezectví má rád také divokou vodu, sjezdové lyžování, tenis, umění a architekturu.

Volební obvod č. 44 - Chrudim: Jan Tecl (55; ODS)

Starosta Havlíčkova Brodu (od roku 2010) byl v roce 2016 zvolen i do zastupitelstva kraje Vysočina. Členem ODS je od roku 2004, o dva roky později byl zvolen poprvé do zastupitelstva města, v letech 2006-2010 byl radním. V krajských volbách v roce 2012 kandidoval za ODS, ale neuspěl, zastupitelem Vysočiny se stal až v následujících volbách o čtyři roky později. Na kandidátce byl původně na 10. místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil nakonec čtvrtý. V letech 2010, 2013 a 2017 neúspěšně kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Narodil se 27. září 1963, po gymnáziu pracoval u okresní správy spojů. V roce 1989 získal první živnostenské oprávnění na pořizování videozáznamů. Po vstupu do komunální politiky se přihlásil ke studiu oboru veřejná správa na Vysoké škole CEVRO Institut. Získal tituly Mgr. a MBA.

V roce 2014 Tecla v anketě Svazu měst a obcí vyhlásili nejlepším starostou Kraje Vysočina za roky 2010–2014. Ve volném čase rád cestuje, hrával ochotnické divadlo. Jeho největší láskou jsou šachy. Tvrdí, že mezi šachovou hrou a politikou lze spatřovat určitou analogii.

Je rozvedený, má syna Jana.

Volební obvod č. 74 - Karviná: Petr Vícha (55; ČSSD)

Senátor a dlouholetý starosta Bohumína na Karvinsku (v této funkci je 24 let). Do horní parlamentní komory byl zvolen v roce 2006, o dva roky později stanul v čele senátorského klubu ČSSD. Aktuálně je v Senátu členem organizačního výboru a výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Rodák z Karviné (25. září 1963) vystudoval Strojní a elektrotechnickou fakultu na Vysoké škole báňské v Ostravě. Pracoval v Železárnách a drátovnách Bohumín a v roce 1991 se stal vedoucím finančního odboru Městského úřadu Bohumín. Od roku 1994 je starostou města, Vícha je oceňován mimo jiné za vymýcení hazardu a snížení kriminality. Minulý týden byl v komunálních volbách opět zvolen a o post bohumínského starosty se hodlá ucházet znovu. V letech 2000 až 2008 působil také v zastupitelstvu Moravskoslezského kraje.

Členem strany je od roku 1995, od listopadu 1999 byl osm let předsedou krajské organizace v Moravskoslezském kraji. V období 2005 až 2009 byl místopředsedou ČSSD zodpovědným za komunální politiku.

Vícha je ženatý, má dceru a syna. Mezi své záliby řadí šachy a sport, rád má zejména cyklistiku a pěší turistiku.

Volební obvod č. 11 - Domažlice: Vladislav Vilímec (55; ODS)

Náměstek hejtmana Plzeňského kraje, místostarosta Kdyně a bývalý dlouholetý poslanec. Rodák z Klatov (narozen 5. července 1963) vystudoval VŠE v Praze. Do ODS vstoupil v roce 1991. V letech 2006 až 2013 a 2014 až 2017 byl poslancem, členem rozpočtového výboru. Od roku 2000 je zastupitelem Plzeňského kraje a zastupitelem města Kdyně.

V letech 2000 až 2008 byl náměstkem hejtmana Plzeňského kraje pro ekonomiku, finance a majetek, od února 2018 je náměstkem hejtmana pro oblast kultury a památkové péče. Byl často opozicí kritizován kvůli kumulování funkcí, neboť byl zároveň placeným poslancem a krajským radním. Neuspěl v loňských volbách do Poslanecké sněmovny.

Má blízký vztah ke kultuře – je po desetiletí aktivním umělcem, s bratrem Miroslavem koncertuje na klavír. Původně hrál na housle, posléze ale si bratrská spolupráce vynutila klavírní zaměření. Společně absolvovali mnoho recitálů, často hráli například v cyklu České filharmonie v pražském Rudolfinu, vystupovali i v zahraničí. Kromě koncertní činnosti se společně s bratrem věnuje odkazu českého světového houslisty minulosti Jana Kubelíka, jehož skladatelské dílo propaguje.

Volební obvod č. 23 - Praha 8: Lukáš Wagenknecht (40; za Piráty)

Ekonom, někdejší první náměstek ministra financí. Specialistu na audit přivedl na ministerstvo financí v únoru 2014 Andrej Babiš (ANO), o rok a čtvrt později jej odvolal. Wagenknecht, který odmítl nabídku stát se politickým náměstkem, krátce předtím upozornil na smlouvu společnosti ČEZ s advokátní kanceláří tehdejší místopředsedkyně ANO Radmily Kleslové. V roce 2015 i kvůli tomu získal Cenu za odvahu Nadačního fondu proti korupci.

Koncem svého působení na ministerstvu financí se Wagenknecht dostal do sporu také tehdejší s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (za ANO). Auditorský tým, který pod Wagenknechta spadal, tvrdil, že tendr na monitorovací systém evropských fondů MS2014+ provázelo množství závažných chyb. Šlechtová audit označila za neprofesionální a opřený o spekulace. Závěr Wagenknechtových auditorů ale posléze potvrdila Evropská komise.

Wagenknecht vystudoval pardubickou univerzitu, po škole začal pracovat jako auditor. Nejprve na ministerstvu vnitra (2003 až 2006), poté krátce ve firmě Foxconn, mezi roky 2007 a 2009 působil v Regionální radě regionu soudržnosti Střední Čechy a pak čtyři roky ve společnosti Deloitte. Před příchodem na ministerstvo krátce vedl odbor interního auditu pražského dopravního podniku. Nyní působí v poradenské společnosti Good Governance, jež se věnuje fungování veřejné správy.

Ve věku 40 let a 19 dnů je nejmladší senátorem v historii, dosud tento rekord patřil Ivaně Cabrnochové, které v roce 2014 při zvolení v doplňovacích volbách v Praze 10 bylo 40 let, jeden měsíc a dva dny.

Volební obvod č. 35 - Jablonec nad Nisou: Jaroslav Zeman (59; ODS)

Senátor (od 2012), starosta Albrechtic v Jizerských horách (od 2002) a jednatel firmy Detoa v Jiřetíně. Absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu bižuterní v Jablonci nad Nisou. V té době také závodně lyžoval, má medaile z domácího mistrovství dorostu. Po škole pracoval jako vlekař lyžařského střediska Špičák u Tanvaldu.

V letech 1984 až 1989 byl zaměstnán ve firmě TOFA Albrechtice (dnes Detoa Albrechtice), která byla v té době zaměřena zejména na výrobu pianinových a klavírních mechanik. Tuto nejstarší továrnu na dřevěné hračky v Evropě v roce 1993 zprivatizoval a podařilo se mu ji postavit znovu na nohy a obstát v konkurenci levných hraček z Číny. V roce 2011 byl vyhlášen Podnikatelem roku Libereckého kraje.

V nedávných komunálních volbách jím vedená kandidátka ODS v Albrechticích vyhrála. Jako starosta se mimo jiné snaží o propojení skiareálu Špičák s okolními areály a také se zasadil o revitalizaci okolí „protržené přehrady“ na Bílé Desné.

V roce 2002 vstoupil do ODS a již v témže roce byl poprvé zvolen do albrechtického zastupitelstva. O čtyři roky později byl zvolen starostou obce, v letech 2010 a 2014 funkci obhájil.

V Senátu je mimo jiné předsedou podvýboru pro sport, výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Podle dostupných údajů je rozvedený a má dva syny.

Volební obvod č. 53 - Třebíč: Hana Žáková (49; nestranička za STAN)

Od roku 1998 byla Žáková místostarostkou a od roku 2000 je starostkou obce Koněšín, která leží nedaleko Třebíče. Bývalá členka KDU-ČSL byla v krajských volbách v roce 2004 zvolena za lidovce zastupitelkou Kraje Vysočina. Poté do krajského zastupitelstva neúspěšně kandidovala jako nestraník za SNK ED. Dvakrát také neúspěšně kandidovala do sněmovny, v roce 2002 jako členka KDU-ČSL, v roce 2010 jako nestraník za Věci veřejné.

Před vstupem do politiky pracovala u Českých drah jako vedoucí dopravy a přepravy nebo jako sekretářka ve stavební firmě v Třebíči. Stála také za vznikem ekologického mikroregionu Horácko a u zrodu lodní dopravy na Dalešické přehradě. Od roku 1994 je členkou koněšínského ochotnického divadelního souboru a věnuje se také zpěvu v souboru Klokočí.

Narodila se 11. listopadu 1968, s manželem vychovali dvě děti. Syn Martin je podnikatel a dcera Kateřina pracuje jako koordinátorka technického odbavení letadel na Letišti Václava Havla v Praze, zároveň se podílí na výcviku řídících letového provozu.

V Senátu se chce zaměřit především na podporu spolkové činnosti na venkově. Je pro výstavbu nových jaderných zdrojů v Dukovanech.

Petr Jadrný, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít