Minulý týden se objevil v Národní radě návrh, který si těžko představit i v rozhádané sněmovně české. Jako kdyby se vládní většina rozhodla, že odvolá z funkce místopředsedy jednoho z opozičních politiků ANO - Karla Havlíčka nebo Aleše Juchelku. Zkonstruovala by si k tomu pár smyšlených důvodů a útočila by opakovaně na jejich rodinné příslušníky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Věra Jourová ukazuje, jak jednat na Slovensku, kde se vytrácí demokracie

A právě to se na Slovensku děje: Národní rada jedná o odvolání Michala Šimečky, jediného zástupce opozice v jejím vedení, z postu místopředsedy. Především hlavní vládní strana Směr Roberta Fica přišla s obviněním, že tři neziskové organizace, v nichž se objevovali příbuzní Michala Šimečky, dostaly od státu nezákonně dotace asi 30 milionů korun.

Veřejně a nechutně útočí vládní politici na Šimečkova otce, partnerku i dědu – předlistopadového disidenta a pak poradce Václava Havla. Nicméně audit ministerstva spravedlnosti vedeného ministrem za Směr nedostatky v čerpání dotací nezjistil a zmíněné organizace dostávaly peníze i za minulých Ficových vlád...

Zatím bez závěrů

Velký rozruch způsobila také nedávná zpráva agentury Bloomberg, že Evropská komise plánuje zmrazení peněz z evropských fondů kvůli porušování demokratických norem na Slovensku.

Brusel přitom zkoumá aktivity Ficovy vlády od jejích prvních kroků – když v legislativě zmírnila tresty za korupci, zrušila speciální prokuraturu, nahradila veřejnoprávní rozhlas a televizi novým médiem, na které mají politici přímý vliv. To vše ale Brusel stále analyzuje, zatím bez závěrů.

Zapadá sem i aktuální dopis místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové, který poslala ministryni kultury Martině Šimkovičové právě kvůli výběru nových členů rady nového veřejnoprávního média, nedávno ministryní jmenovaných.

„Není mi jasné, zda výběr proběhl způsobem, který je mimo jiné transparentní, otevřený a respektuje zásadu nediskriminace,“ píše Jourová.

Všichni v Bratislavě bez nejmenších pochyb vědí, že výběr transparentní nebyl. Jedním z členů rady se stal Lukáš Machala, pravá ruka ministryně, a ve výběrové komisi seděli jeho podřízení z ministerstva.

Bez pardonu

Slovensko se rychle mění a jeho partneři v EU a NATO musí řešit otázku, jak k němu přistupovat. Tak třeba ministr kultury Martin Baxa nemůže jednat s ministryní kultury Šimkovičovou a tvářit se, že nevyhodila bez vážných důvodů šéfy hlavních kulturních institucí a že nezničila veřejnoprávní rozhlas a televizi. V podobné situaci by se ocitli i ostatní ministři se svými slovenskými protějšky.

Není to záviděníhodná pozice, do níž vláda Roberta Fica své partnery vmanévrovala. S trochou nadsázky, na tuto nevděčnou, ale důležitou misi by si mohla česká vláda najmout právě Věru Jourovou, která se co nevidět vrátí z Bruselu.

Ta v dubnu navštívila na Slovensku všechny důležité představitele včetně Roberta Fica. Slušně, s úsměvem a šarmem. Ale všem řekla bez pardonu své výhrady a neustoupila ani o píď z unijních zásad. Jistě, je v jiné pozici, je to její práce místopředsedkyně Evropské komise. Ale její přístup je v každém ohledu inspirativní.

Autor je šéfredaktor deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít