Členství v Evropské unii se neuděluje za statečnost. To by totiž Ukrajina už členem byla

Stalo se to, co se dalo od návštěvy šéfů třech největších unijních zemí na Ukrajině očekávat. Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi slíbili Ukrajině, že podpoří, aby tato ruskou agresí těžce zkoušená země získala postavení kandidáta na vstup do Evropské unie. Spolu s těmito třemi státníky podpořil tento krok i rumunský prezident Klaus Iohannis.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vrcholní evropští politici na návštěvě v Kyjevě

Vrcholní evropští politici na návštěvě v Kyjevě | Foto: Ludovic Marin | Zdroj: ČTK/AP

„Všichni čtyři podporujeme okamžitý status kandidátské země do Evropské unie pro Ukrajinu,“ uvedl na tiskové konferenci před novináři Macron. A vážnost jeho slov zvyšuje i to, že Francie do konce června Evropské unii předsedá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Luboš Palata: Členství v Evropské unii se neuděluje za statečnost. To by totiž Ukrajina už členem byla

Problém ale je, že to přes velkou váhu, kterou slova představitelů čtyřech tak důležitých zemí Evropské unie mají, nemusí znamenat, že Ukrajina skutečně postavení kandidátské země získá a že zahájí rozhovory o vstupu do Evropské unie.

K tomu je totiž třeba souhlas všech členských států Evropské unie. A stačí opravdu jeden jediný nesouhlasný postoj a slib, který ve čtvrtek v Kyjevě zazněl, nebude naplněn. Je to vidět na příkladu jiné země usilující o vstup, a to Severní Makedonie. Ta sice kvůli tomu, aby mohla vstoupit do Evropské unie a NATO, nevedla válku s nějakým mocným sousedem. Ale kvůli integraci do západních struktur souhlasila s přejmenováním svého státu, kterým urovnala letitý spor s Řeckem.

Provést hluboké reformy

To sice stačilo na vstup do NATO, který Řekové dlouhé roky blokovali, ale nestačilo to na zahájení vstupních rozhovorů do Evropské unie. Ty totiž pro změnu blokují nyní Bulhaři, kteří řeší podobně nesmyslný spor, jako řešili Řekové. Ten se tentokrát týká sobě podobných jazyků a některých sporů ohledně výkladu balkánských dějin.

V případě Ukrajiny může z podobných marginálních důvodů, třeba údajného omezování práv nevelké maďarské menšiny na Zakarpatské Ukrajině, zablokovat vstupní rozhovory s Ukrajinou Maďarsko. Pro vládu Viktora Orbána navíc podkopávání evropských ambicí Ukrajiny může přinést nějaký finančně viditelný projev přízně Vladimira Putina.

Ale i kdyby k žádné blokaci Maďarskem, nebo nějakou jinou zemí Evropské unie nedošlo, má zahájení vstupních rozhovorů s Evropskou unií jen symbolický význam. Nic to totiž nemění na faktu, že Ukrajina bude muset splnit vstupní podmínky, k jejichž splnění válka Ukrajinu nepřibližuje, ale oddaluje. I když válka v dohledné době skončí, bude třeba nejen obnovit ruskou agresí z velké části zničenou zemi, ale provést velmi hluboké reformy. Členství v Evropské unii se bohužel neuděluje za statečnost. Protože, kdyby se udělovalo, byla by Ukrajina členem Evropské unie už teď.

Autor je redaktorem Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme