Konec poptávky po nových stranách?
V minulých dnech se v médiích objevily zprávy o konci dvou původně ambiciózních politických projektů.
Nejdřív oznámil svůj konec v politice Václav Klaus mladší, údajně čistě z osobních důvodů. Hnutí Trikolóra, které založil, tím tedy de jure nekončí, nicméně de facto ano.
I když se Trikolóra navenek tváří, že jde o standardní politickou stranu s klasickou strukturou a že dál pokračuje v činnosti, šlo v podstatě o one man show, která se svým zakladatelem, vůdcem a jediným známým politikem v čele dokázala oslovit zhruba 2 až 3 procenta voličů. Není těžké odhadnout, kolik voličů osloví bez něho.
Druhý ambiciózní politický projekt oznámil definitivní konec rovnou a otevřeně přiznal, že důvodem je malý zájem veřejnosti. Jde o stranu Lidé PRO, kterou založil bývalý předseda občanské iniciativy Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář.
Vznik strany počátkem loňského prosince vzbudil hypertrofované očekávání svým plánem získat půl milionu podpisů, bez kterých údajně nemá smysl jít do politiky. Nakonec získala tato strana podpisů necelých čtyřicet tisíc.
Skutečnost, že v krátké době končí dva nové politické projekty, které do soutěže o voliče vstupovaly s nemalými ambicemi a kterým média věnovala slušnou pozornost, stojí jistě za povšimnutí. Jde o projekty, které cílily každý na zcela odlišný elektorát, takže jejich neúspěch se nedá vysvětlit přetlakem nabídky v některé části politického spektra.
Nevyužité zkušenosti
Neúspěch strany Lidé PRO Mikuláše Mináře má jistě řadu takzvaně technických příčin. Po zkušenostech s organizováním masivních demonstrací, které pořádala jeho iniciativa Milion chvilek pro demokracii a které jsme od pádu komunismu nepoznali, si nekladl malé cíle.
Hnutí Lidé Pro nezískalo dost podpisů a nepůjde do voleb. Minář se stáhne z veřejného života
Číst článek
Měl rozhodně smůlu, že se s rozjezdem strany strefil do narůstající covidové pandemie, která si vyžádala zmrazení veškerého společenského života, a nemohl tak využít způsob komunikace, který se osvědčil u Milionu chvilek. Na druhou stranu tato iniciativa dokázala velice umně využívat sociálních sítí, a je tedy s podivem, že to samé Minář nedokázal zopakovat u politického projektu.
Neúspěch nových politických projektů by se samozřejmě dal vysvětlit tím, že lidé jsou spokojeni a po ničem novém netouží. Výzkum CVVM z prosince ale ukázal, že i když se Češi během posledních let propracovali mezi nejspokojenější národy v Evropě, nyní vývoj nálad nabral opačný směr. A průzkum, který sleduje důvěru lidí ve vládu a státní instituce už od první vlny koronaviru, ukazuje na výrazný pokles důvěry ve vládu a stát oproti jarním měsícům loňského roku.
Spojená opozice
Nedá se tedy říct, že by lidé byli s vládou spokojeni, na druhou stranu nehledají spásu u nových věrozvěstů, kteří takříkajíc spadli z nebe. Pokud by to byla pravda, nebyl by to zase tak špatný výsledek.
Honzejk ke změnám v hnutí Trikolóra: Je možné, že se u Klausů v kuchyni zase něco děje
Číst článek
Můžeme se domnívat, že nové zkušenosti s koronavirem možná naučily veřejnost být skeptičtější, opatrnější a nespoléhat se na zázračná řešení. Věří tedy více stranám, které už mají něco za sebou a u kterých ví, co můžou očekávat.
Zvlášť když opoziční strany – samozřejmě kromě těch antisystémových – poslechly výzvy Mikuláše Mináře, které vznášel ještě jako vůdce Milionu chvilek, aby se opozice konečně spojila, a tak porazila hnutí ANO.
S trochou ironie se tedy dá říct, že největší politický úspěch Mináře ho nakonec – aspoň zatím – z politiky vyřadil. To ale jen potvrzuje starou známou pravdu, že rozhodnutí většiny jsou vždycky nespravedlivá.
Autor je komentátor Českého rozhlasu.
Vývoj směřuje jinam, než naše vláda předpokládala
Jan Vávra
Česko hospodaří nejlépe ve střední Evropě. Dokonce lépe než Rakousko
Luboš Palata
Kanada chystá velké přepřahání, Trudeau si dal mat
Jan Fingerland
Ruské politické špičky zhmotňují vidiny jurodivých
Alexandr Mitrofanov