Politické strany, které nechtějí jen změnit vládu, ale i režim – tedy systém liberální demokracie – u nás v poslední době posilují. Když sečteme volební preference SPD, Stačilo a Motoristů, dostaneme – jak aspoň ukazuje většina průzkumů – zhruba 20 procent.

Komentář Praha 16:30 11. května 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Motoristy přes jejich Klausovské úchylky nelze sice považovat za vyloženě antisystémovou stranu, také se ne ve všech výzkumech dostávají nad 5 procent, ale i tak je necelá pětina populace připravena volit strany, které změnu režimu podporují.

Hlavním sběratelem těchto hlasů se v poslední době stává SPD, čemuž pomohl Andrej Babiš, který se v poslední době k hlavním politickým otázkám vyjadřuje stylem: „Já neříkám ani tak, ani tak, ale na má slova vždycky dojde.“ Protože v nejistých dobách vyžadují voliči od vůdců jednoznačný postoj, odcházejí radikálnější voliči k Okamurovi.

Ovšem právě Babišův oportunismus, spojenectví s evropskými patrioty v čele s Orbánem a volání po míru znamenají nejistotu pro budoucnost – pokud ne přímo demokratického režimu – tak určitě proevropské a prozápadní orientace naší země. Jeho povolební spojení s SPD a Stačilo by už znamenalo pro demokratický systém nebezpečí.

Naše verze Berlínské zdi

Antisystémové strany posílil svojí brutální likvidací americké demokracie Donald Trump, který zároveň svým vstřícným vztahem k Rusku dodal munici domácím proruským politikům. Nacionalistické strany získaly ideologickou podporu od spolku Svatopluk, který požaduje vytvoření autoritářského prezidentského systému, opuštění zvráceného Západu a odchod z NATO.

Nejhorší letošní výsledek ANO a Motoristé mimo Sněmovnu, ukazuje květnový model agentury STEM

Číst článek

Nárůst hlasů pro strany, které označují systém liberální demokracie za prohnilý a chtějí se přátelit s Ruskem, vidíme i v sousedních zemích, například v Německu nebo Rakousku. Ovšem zde jsou hlavním důvodem popularity antisystémových stran především migranti z islámských zemí, kteří tam požívají značných výhod.

U nás žádní takoví migranti nejsou a nejsou také důvodem rostoucí popularity SPD a spol. Pokud navštívíte webové stránky SPD, o migrantech nic nenajdete. Dominují témata jako je bydlení, všeobecná drahota nebo rodina.

Nacionalistická pravice vycítila, co většinu populace trápí, a pochopila, že většina lidí očekává, že se o ně stát postará. To potvrzuje pravidlo, že čím krajnější pravice, tím levicovější program. Místo boje proti migrantům vítězí národní socialismus.

Politický boj v opozici. ‚Bobošíková bezostyšně lže,‘ útočí na lídryni Stačilo! šéf Motoristů Macinka

Číst článek

O tom, že vládní strany zaspaly, svědčí i nedávný vládní pokus resuscitovat pomocí projednání novely zákona téma migrace. Nejvíc ale vládě škodí její necitlivá sociální politika, která nacionálně-socialistickým stranám voliče doslova nahání.

O hloubce nepochopení vývoje svědčí i nedávná „Olomoucká výzva“ některých zhrzených členů ODS, které trápí „ztráta víry ve svobodu a odpovědnost jednotlivce“. Právě resentimenty ideologie, podle které si každý za svůj osud může sám, jsou jednou z hlavních příčin nárůstu národně-socialistických stran.

Bohužel ani v politické rovině si vláda s těmito stranami neví rady. Zatímco v Německu se demokratické strany shodly vůči AfD na „Berlínské zdi“, u nás jsou antisystémové strany salonfähig a jsou všude zvány.

Neznamená to, že bychom měli volat po jejich zrušení, jako to dělají někteří němečtí politici v případě AfD. Pokud vláda již nedokáže změnit svoji sociální politiku, dokázali bychom si aspoň představit nějakou naši verzi „Berlínské zdi“? Bez ní totiž budeme asi muset dojít až do trpkého konce.

Autor je publicista

Jan Vávra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít