Embrya a chiméry
Zatímco se teprve vypořádáváme s nástupem umělé inteligence a jsme dětinsky okouzleni možností povídat si s robotem, otevíráme další kapitolu vědecko-fantastického románu, který žijeme, v dobrém i v tom horším. Hned několik vědeckých týmů v různých zemích světa oznámilo, že vytvořili syntetické lidské embryo – a to v průběhu jediného týdne.
Použity byly embryonální kmenové buňky, laboratorní proces tedy obchází nutnost spojení vajíčka a spermie, což symbolickým způsobem podtrhuje naši bezkontaktní dobu.
Takzvaná modelová embrya nemají zastoupit reálné zárodky lidských bytostí v tom smyslu, že by sloužila k umělému oplodnění, ostatně v tomto stadiu technologického vývoje to není možné – pokusy na zvířatech již ovšem proběhly, březost se ale neudržela.
Mohou ale usnadnit výzkum raných stadií nitroděložního vývoje, vznik genetických poruch nebo příčiny spontánních potratů, a to jak z praktického, tak etického hlediska. Ten aktuálně probíhá na skutečných embryích a je omezen mezinárodně respektovanou dvoutýdenní lhůtou, po jejímž překročení jsou lidské zárodky usmrceny, aby se nestačil rozvinout takzvaný primitivní proužek.
Ten je například podle časopisu Nature zásadní, protože reprezentuje nejranější moment biologické individuace. Před vznikem primitivního proužku se embrya ještě mohou rozdělit, anebo naopak spojit. Poté se z toho, čemu navykle říkáme shluk buněk, formuje individuální člověk.
Klička v legislativě
Opravit dědičnou nemoc u člověka umíme, rizika ale stále převažují nad výhodami, vysvětluje biolog Petr
Číst článek
Chtějí-li tedy výzkumníci zkoumat pozdější stadia embryonálního vývoje, musejí použít zvířecí embrya, která se ovšem nutně nevyvíjejí stejně jako lidská.
Na syntetická embrya se ale žádné restrikce nevztahují, lépe řečeno proklouznou legislativním sítem – dvoutýdenní limit byl poprvé navržen v roce 1979 a s podobným vývojem samozřejmě vůbec nepočítal.
Jenže čím podobnější budou tyto syntetické formace svému reálnému předobrazu, na tím tenčí led se dostaneme. Vědci sice nyní pochybují, že by dokázali vytvořit takové modely, které by přežily déle než tři týdny, ostatně laboratoře zatím publikovaly jen neúplné články, které neprošly recenzním řízením, ale dnešní ne může být zítřejším možná a pozítřejší realitou.
Ostatně minimálně model izraelských vědců má být tak podobný přirozenému embryu, že je to skoro nadpřirozené, aspoň podle Jesse Veenvlieta, experta z Institutu Maxe Plancka v Německu.
Bezvýhradná anonymita dárců spermií a vajíček? Načase je změna, dítě je priorita, zní ze sněmovny
Číst článek
Pokud budou umělá embrya jednou od svých předobrazů nerozlišitelná, kde pak bude rozdíl? A opravdu máme dělat všechno, co umíme? Tohle nejsou akademické otázky, jsou to dva roky, kdy jiný vědecký tým vpravil lidské buňky do zárodku makaka a takto vzniklé chiméry přežily skoro tři týdny.
A k příběhu patří také to, že už současná praxe embryonálního výzkumu je mimořádně náročná pro každého, kdo věří v přítomnost duše v těle nebo pro ochranu každého života od početí.
K volání po novém vymezení etického nebo aspoň legálního pole se samozřejmě připojují i experti, kromě dalšího také proto, že chtějí být z obliga, pokud by byl učiněn nějaký chybný krok, ať už to znamená cokoli.
Autorka je publicistka
Jak asi Alena Schillerová vnímá svoje voliče, když se kvůli nim převléká za hranolky?
Martin Fendrych
Seriálová óda na KGB se ruským divákům líbí
Alexandr Mitrofanov
Zvítězí populismus a demagogie nad demokracií a svobodou?
Lída Rakušanová
Předvolební posuny na politické scéně
Kateřina Perknerová