Mela v Evropském parlamentu kolem premiérky Meloniové

Rozhodnutí tří frakcí Evropského parlamentu – socialistů, lidovců a liberálů, vládnoucích těsnou většinou, podle kterého bude předsedkyní Komise opět křesťanská demokratka Ursula von den Leyenová, šéfem Evropské rady portugalský socialista Antonio Costa a že zahraniční politiku získá estonská liberálka Kaja Kallas, je jasné jen zdánlivě.

Komentář Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Giorgia Meloniová čeká na Petra Fialu

Giorgia Meloniová čeká na Petra Fialu | Zdroj: Profimedia

Pro případ, že by se někteří vlastní poslanci zdráhali, je totiž třeba kandidátům zajistit hlasy i z jiných frakcí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ivan Štern: Mela kolem premiérky Meloniové

Socialisté avizovali, že budou mít velký problém, pokud by pro návrh byli získání pravicoví konzervativci a reformisté. Dominují jim Bratři Itálie premiérky Giorgii Meloniové. Mnozí z nich se prý raději hlasování nezúčastní.

Ve svém politickém estétství ale nekverulují proti tomu, že socialisté oslovili europoslance Ficova Směru. Najednou nevadí, že Směr je všechno možné jen ne socialistický a že před časem byl ze socialistické frakce vystrnaděn.

Náhle a jen proto, aby do hry nebyla vtažena Giorgia Meloniová, se Ficův Směr stal salonfähig, tj. přípustný. Dokonce tak moc, že socialisté otevřeli možnost je ve frakci opět uvítat.

Tři frakce rozhodovaly bez toho, aby se poptaly konzervativců a reformistů, a vyvolaly tak nelibost u Meloniové. Tato frakce v posledních volbách posílila. Stala se v parlamentu třetí nejsilnější a odsunula na čtvrté místo liberály.

Meloniová ostrouhá?

Uraženost konzervativcům ale nebrání v tom, aby se sami uvnitř také nevzbouřili. Česká ODS totiž odmítá do frakce přijmout Turkovy Motoristy – přestože Turek se Šlachtou přicházejí se stejným programem. Dosud nevydýchali, jak plukovník Šlachta před lety sejmul Nečasovu vládu.

Ursula von der Leyenová opět v čele Evropské komise? Političku nominovali prezidenti a premiéři zemí EU

Číst článek

Štěpí se i Poláci z Práva a spravedlnosti (PiS). Vadí jim, že se Viktor Orbán, kdysi jejich spojenec a před nedávnem vypoklonkovaný od lidovců, uchází o členství, aniž by nějak nadšeně horoval pro solidaritu s bojující Ukrajinou a pro sankce vůči Rusku – což jsou klíčové podmínky pro členství ve frakci. Orbán to nakonec nevydýchal, námluvy vzdal a domluvil se s Babišem.

Sama Giorgia Meloniová nemá ani tak problém s navrženými kandidáty, spíš se skutečností, že ji partneři z ostatních stran obešli a nebrali v potaz, že Itálie je jednou ze zakládajících zemí Unie a že patří mezi hospodářsky nejvýznamnější. A také, že frakce jejích Bratrů Itálie zaznamenala v posledních volbách výrazný úspěch.

Hroty se pokusil olámat polský ministerský předseda Tusk. Jeho Občanská platforma se řadí k lidovcům.

„Nikdo si víc neváží premiérky Meloniové než já... A sotvakdo pochybuje, že Evropa bez Itálie není, nebo že bez Meloniové žádná rozhodnutí nemohou padnout. To je jasné jako facka,“ řekl Tusk.

Je jasné, že pokud se bude volba funkcionářů Unie opírat o italské bratry, tak se ze socialistů stane obtížně vypočitatelná neznámá. Není ani jasné, jestli v den volby nakonec nepřistane „Tuskova facka“ na tváři celé Unie. Volba je to totiž tajná.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme