Mezi Wilsonem a Trumpem

Socha amerického prezidenta Woodrowa Wilsona stojí v Praze v parku před hlavním nádražím, které nese jeho jméno. Když čekám na vlak, občas k němu zajdu a čtu onu jeho památnou větu ze září 1918: „Svět musí být zabezpečen pro demokracii.“

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

28 prezident USA Woodrow Wilson

Mírem se myslí ‚zabezpečení světa pro demokracii‘ (archivní foto) | Zdroj: Profimedia

Je tam také poděkování T. G. Masaryka: „Náš národ by neměl nikdy zapomenout, že jste to byl vy, pane prezidente, který veden svou znalostí našeho práva (na sebeurčení) umožnil v nejkritičtějším okamžiku revoluci, která nám přinesla naši národní nezávislost.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Ondřej Vaculík: Mezi Wilsonem a Trumpem

Obhajoba demokracie s právem na sebeurčení nakonec porazila německý nacismus, přinesla svobodu, protože bez svobody není demokracie.

Pokusem o obhajobu demokracie bylo také naše takzvané pražské jaro v roce 1968, aby demokracie nakonec zvítězila až v listopadu 1989. Tedy zdálo by se, že každé úsilí o mír musí zároveň nést zajištění demokracie, přinést svobodu a právo na sebeurčení.

Mír na účet poraženého

A o to se také bojuje na Ukrajině, o zabezpečení demokracie, o právo na sebeurčení. To je stále aktuální program, který ve svobodném a demokratickém světě nelze zpochybňovat, vždyť na tom náš svět stojí. Přesto ho začal popírat americký prezident Trump při své snaze dojednat mír mezi Ukrajinou a Ruskem. Mír na účet poraženého.

K tomu Trump toho poraženého potřebuje, a tak dělá vše pro to, aby jím v prvé řadě byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Chce ho mít na lopatkách, aby mu nezbylo nic jiného, než přijmout Putin-Trumpův mírový diktát.

Zelenskyj chce vycouvat z dohody o nerostech. Bude mít velké problémy, tvrdí Trump

Číst článek

Ví, jak na to: Udělat ze Zelenského původce konfliktu, který vládne, ačkoli už nemá mandát, mírové návrhy nepřijímá, neboť chce válčit, protože kdyby válčit nechtěl, už by dávno neválčil, vždyť příležitostí ke složení zbraní měl během tří let dost atd.

Trump se staví po bok diktátora Putina a jeho slova rychle šířená po celém světě působí jako infekce, vůči které mnozí nejsou imunní, kéž to není pandemie.

Evropa, jak sama je touto infekcí chycena, nakonec se nezmůže na nic, a za takový mír, kdy Putin uchvátí pětinu Ukrajiny, rozvrátí její režim, a Trump této válkou zubožené zemi vybrakuje její nerostné bohatství, bude nakonec vděčna.

Na tyto hanebnosti si zvykáme?

No konečně mír, to to trvalo! Ti dva se o Ukrajinu podělí jako o společnou válečnou kořist, na čemž Trump jako byznysmen chce mít co největší podíl. Pochopitelně že je to hanebné, ale asi nám nezbude než si zvyknout, jako si pozvolna zvykáme na hanebnosti jiné.

Tím, jak nám demokracie, svoboda a právo na sebeurčení mizí ze zřetele, pozvolna přijímáme vlastní porážku, přizpůsobujeme se mocenským zájmům, podléháme těm, kteří demokracii využijí ke svému zvolení, aby ji pak popírali slovy i činy a nás hanobili. 

Trump je ‚velmi rozzlobený‘ na Putina kvůli příměří. Hrozí 50procentními cly na ropu

Číst článek

Kdo z nás dal Trumpovi mandát na to, aby začal s Putinem rozhodovat o Evropě – o nás a bez nás? A my se o tom budeme jen hádat? Neměli bychom aspoň demonstrovat před americkým velvyslanectvím?

Ostatně Trump-Putinův mír žádným mírem nebude, ale pouze pro oba výhodnou mocenskou dohodou, která zlikviduje Volodymyra Zelenského a válku přechýlí jinam.

Mírem se přeci myslí „zabezpečení světa pro demokracii“. A o to jednomu ani druhému nejde. A víme my, oč nám jde?  

Autor je spisovatel a bývalý komunální politik

Ondřej Vaculík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme