O Ukrajince, kteří už v Česku jsou, se budou starat především ministerstva práce a školství se zmocněnkyní pro lidská práva a krizové přijímání nových příchozích zůstane ministerstvu vnitra. To vypadá zase rozumně a zodpovědně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Máme tu novou migrační vlnu z jihu, hraniční kontroly ji nezvládnou

Naopak překvapivě ostré česko-slovenské diskuse o kontrolách ilegálních migrantů na hranici nás vracejí o šest, sedm let zpátky. Ostrá slova si přitom nedávno kvůli migrantům vyměňovali také představitelé Itálie a Francie.

Ve sporu o možnost nechat zakotvit humanitární loď s 230 migranty na palubě se mluvilo o sobectví a vážných dopadech na vztahy obou zemí, durdila se francouzská vláda i nová krajně pravicová italská premiérka Giorgia Meloniová.

Evropa se vůbec nepoučila z migrační krize let 2015 a 2016 a všechen čas na promyšlené koncepční řešení promrhala.

A tak za prvních devět měsíců letošního roku přišlo do EU 228 tisíc nelegálních migrantů, což je o 70 procent víc než vloni za stejnou dobu a nejvíc od roku 2016.

Priorita číslo 1

A někteří evropští polici se tváří, jako by bylo možné čelit počínající další uprchlické krizi hraničními kontrolami; to je jako by si někdo vážně myslel, že na vyřešení krize energetické postačí snížit teplotu v obývacích pokojích a školních třídách.

Kontroly na česko-slovenské hranici jsou nepodstatný detail, tak trochu zoufalý, z pohledu obcí kolem hranic možná pochopitelný... Ale i kdyby trvaly do konce roku nebo ještě déle, jak naznačoval po jednání se slovenskou delegací v Praze ministr vnitra Vít Rakušan, pašeráky ani zoufalé lidi mířící do Německa nezastaví.

K dlouhodobému omezení ilegální migrace vede jen a pouze nastavení pravidel pro migraci legální. Jak k tomu opět v reakci na francouzsko-italský spor vyzýval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Což znamená zrekonstruovat systém, který na vstupu do EU – například v Turecku, Řecku, v jižní Itálii – rychle prověří každého žadatele a rozhodne, zda má právo na azyl v EU.

Například devět z deseti zadržených na česko-slovenské hranici jsou Syřané a ti vzhledem k občanské válce nárok pochopitelně mají. A ostatní je třeba vrátit do země původu.

České předsednictví připravilo koncept „flexibilní solidarity“, podle kterého by museli zemím s velkým počtem žadatelů o azyl, jako jsou právě Řecko nebo Itálie, ale nyní také Česko – poskytnout nějakou formou pomoci ostatní členové EU.

Do konce roku už se asi projednat nestihne, v lednu předsednictví přebírá Švédsko a po něm Španělsko, které vyhlásilo, že pro něj bude migrace prioritou číslo 1.

Šance řešit problém utečenců v EU konečně koncepčně snad vzrostla i s tím, jak Česko a další země s čerstvou zkušeností s uprchlíky z Ukrajiny teď mění přístup k debatě. Protože dospěly.

Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít