Na konci školního roku dorazily do škol dvě zprávy: jedna doufejme dobrá a druhá až výsměšná. Senát schválil beze změn velkou novelu školského zákona a udělal dobře. A to navzdory jedné části, o které se mluvilo nejvíc – od ledna budou místo škol platit nepedagogické pracovníky obce a kraje. Měly by na to dostat víc peněz z daní.

Komentář Praha 16:30 7. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Řešení mezd kuchařek, školníků a dalších právě v tomto zákoně není dobré, není dost pečlivě připravené a obavy některých obcí a krajů jsou na místě. Stejně tak výhrady, které k převodu vyjádřil už před časem prezident Petr Pavel. Přesto by udělal dobře, kdyby novelu školského zákona podepsal.

Obsahuje totiž víc než 20 důležitých změn, které školy nutně potřebují. Jde o financování školních psychologů a speciálních a sociálních pedagogů ze státního rozpočtu, protože končí možnost platit je z evropských peněz.

Nebo o podporu zavádějících učitelů, kteří pomáhají budoucím kolegům v těžkých chvílích na startu. Novela počítá se slučováním malých škol a finančně pomůže těm, které vzdělávají víc dětí se znevýhodněním.

Nereálný slib  

Financování nepedagogických pracovníků tedy není žádná výhra a celý zákon měl být schválen už na jaře, jak sliboval ministr školství Mikuláš Bek (za STAN). Ale dobře.

5:30

Bek: Novela školského zákona nás připraví na problémy, kterým bude školství čelit v další dekádě

Číst článek

Zato naprosto neuvěřitelný je Bekův vzkaz učitelům v poslední den školy: Ministr považuje vládní slib držet jejich platy na 130 procentech průměru v ekonomice za špatný. „Je fér říct, že to byl špatný slib. Nebo také, že nebyl opřený o ekonomickou realitu,“ řekl Právu.

Vzdělávání je přitom jasnou vládní prioritou, takže najít na ně peníze je stejně důležité jako dávat miliardy na obranu. A právě vyučující mají podle výzkumů ověřených praxí rozhodující vliv na kvalitu vzdělávání.

Nikoli počet dětí ve třídě, vybavení počítači, a dokonce ani osnovy ne. Učitelky a učitelé. A pro ně je finanční motivace ne jediná, ale důležitá. Analýza Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy předpovídá, že do deseti let bude chybět až 10 tisíc kvalifikovaných učitelů. Co na to odcházející vláda? Naslibovala, nesplnila.

Poslanecká iniciativa udělala změny

Platy učitelů se od cíle v programovém prohlášení, tedy od 130 procent průměrné mzdy celou dobu vlády Petra Fialy (ODS) vzdalují.

Měl je garantovat zákon o pedagogických pracovnících, který správně pracoval s koeficientem 1,4 násobku průměrné hrubé měsíční mzdy v Česku vždy za předminulý rok.

Peníze nepedagogům půjdou od příštího roku nejspíš z kas zřizovatelů. Senát schválil školskou reformu

Číst článek

Jenže vládní poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL), Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP 09) a Jakub Michálek (Piráti) z návrhu pokoutně až ve Sněmovně vypustili ten vyšší koeficient. Takže oněch 130 procent se najednou srovnává s předminulým rokem. Neuvěřitelné.

Ovšem realita je ještě horší. Poslední analýza institutu IDEA ukazuje, že letos to bude poměr učitelský plat k průměru v ekonomice jen 108 procent a příští rok zřejmě pouze 102 procenta.

A 130 procent nedosáhnou ani ve srovnání s průměrnými platy před dvěma lety, vláda tedy nesplní ani cíl, který si snížila.

Ale chyba není v práci kabinetu, ale ve slibu z vládního prohlášení, říká Mikuláš Bek. Teď už aspoň ve sborovnách vědí, že je nejen ministři školství celé ty roky vodili za nos.

Autor je šéfredaktor deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít