Právu a spravedlnosti leží v žaludku největší soukromá televizní stanice, nejčtenější bulvár i největší liberální deník. Ti všichni jsou otevřeně kritičtí vůči vládnoucí straně. Že je možné si podřídit i značnou část soukromých médií, ukázal už Viktor Orbán v Maďarsku, kde řadu z nich odkoupili podnikatelé úzce spjatí s vládnoucí stranou Fidesz.

Přehrát

00:00 / 00:00

Veronika Pehe: Ovládne Právo a spravedlnost soukromá média v Polsku?

PiS by také rádo rozbilo soukromou mediální scénu. Nemluví už o „repolonizaci“ médií, tedy o nuceném prodeji části akcií vlastněných zahraničními firmami v polských mediálních koncernech, jak tomu bylo ještě před pár lety. Teď hovoří o „dekoncentraci“.

Plánovaná legislativa by se měla opírat o více než 30 let starý francouzský zákon, který určoval, jaký podíl trhu mohou jednotlivá média mít. Zároveň ohraničil možný podíl zahraničních investorů v jednotlivých společnostech. Háček tkví v tom, že dle současné evropské legislativy se tento zákon netýká investorů z Evropské unie.

Jestliže politici PiS hřímají, že si nenechají diktovat názory německým kapitálem, který sehrává značnou roli na polském mediálním trhu, jde především o plané fráze. Takové řešení by nebylo možné zavést bez přímého konfliktu s evropskou legislativou. Ani bez potyčky se Spojenými státy.

Aliance s USA

Jasně to ukázala americká velvyslankyně v Polsku Georgette Mosbacherová. Na Twitteru napsala, že nucená fragmentace médií omezí svobodu slova, protože přežijí pouze státní a malá média. Dodala, že jestliže budou investoři nuceni odprodávat své akcie, budou hledat jiné trhy. A to podle velvyslankyně není dobré klima pro investice, ale spíše cenzura.

Mosbacherová by se samozřejmě do celé aféry nevložila, pokud by nešlo o americký zájem. Ten je v polské mediální sféře značný. Opoziční televize TVN patří americké firmě Discovery.

Zatímco koncern KKR, který má blízko k Republikánské straně, vlastní většinový podíl v mediálním domě Ringier Axel Springer, vydavateli řady klíčových polských médií.

PiS, které od svého převzetí moci vede konflikt s Evropskou unií o porušování demokratických mechanismů a lidských práv, teď svou zahraniční politiku staví především na alianci se Spojenými státy.

Bude-li PiS chtít prosadit změny v médiích tak, jak se proslýchá, zadělává si na další z řady mezinárodních skandálů. Strana ví, že Unie bude protestovat, ale reálně mnoho nezmůže. Jak už ukázalo několik vleklých byrokratických řízení proti Polsku.

Širší mezinárodní tlak

Ovšem širší mezinárodní tlak může donutit PiS obrátit. Příkladem je zákon z roku 2018, který měl trestat až třemi lety odnětí svobody kohokoliv, kdo by Polákům připisoval podíl na nacistických zločinech během 2. světové války.

Převzato z Plusu

Pobouření, zejména ze strany USA a Izraele, bylo tehdy natolik silné, že PiS legislativu upravilo.

Každá demokracie potřebuje svobodná média, která budou kontrolovat ty u moci. Ne naopak. PiS má možná pravdu, že opoziční média vedou proti vládní straně vyhrocenou kampaň.

Ale nestalo by se tak, kdyby z veřejnoprávních médií PiS neudělalo nástroj své nepokryté propagandy. „Dekoncentrovat“ by tak nepotřebovala média soukromá, ale především ta státní. Aby opět plnila veřejnoprávní funkci.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Veronika Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít