Pro Evropskou unii byl rok 2024 hlavně přípravou na tuhou realitu toho dalšího

Dva bývalí italští premiéři provedli vyšetření a stanovili diagnózu – Evropská unie si nevede dobře, potřebuje zásadní a hloubkovou léčbu. Mario Draghi popsal tuto bídu s nouzí na čtyřech stovkách stran a všichni se shodli v tom, že jeho fotografie neutěšeného stavu opravdu sedí.

Komentář Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropský parlament naslouchá projevu Ursuly von der Leyenové

Evropský parlament naslouchá projevu Ursuly von der Leyenové | Zdroj: European Union 2024 - Source : EP

Enrico Letta zase připomněl všem eurohujerům, že největší evropský výdobytek, jednotný vnitřní trh, v mnoha ohledech nefunguje, takže výhody plynoucí z evropské integrace jsou pro evropskou ekonomiku jenom částečné a tudíž neuspokojivé.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Barták: Pro Evropskou unii byl rok 2024 hlavně přípravou na tuhou realitu toho dalšího

Zprávy, které si objednala Evropská komise, splnily svůj účel. Zapůsobily jako studená sprcha, tedy jako podnět k vystřízlivění, budíček nebo chcete-li bodnutí šídlem. Poskytly dostatek materiálu pro plánování nové Evropské komisi, která byla ustavena ve druhé polovině roku.

Celkem hladké střídání stráží v čele evropských institucí bylo jedním z nejpozitivnějších momentů roku; ukázalo, že i přes politické otřesy a odstředivé tendence v jednotlivých státech základní mechanismy na evropské úrovni nadále fungují.

Květnové volby do Evropského parlamentu vynesly do popředí pravicově konzervativní a krajně pravicové strany, často skeptické k evropské integraci. Slabou většinu si nicméně udržely síly pravého a levého středu; národovci a populisté nemají ještě možnost blokovat, ale postupně se jim daří se vymaňovat z izolace.

Čistý průmysl a konkurenceschopnost

Přibývá případů, kdy lidovci jako nejsilnější frakce spolupracují nikoli soustavně s umírněnou levicí jako dřív, ale sem tam právě s formacemi na ultrapravém křídle.

Za této situace nominovali šéfové států a vlád Ursulu von der Leyenovou opět do čela Evropské komise. Komisaři jmenovaní vládami členských států prošli nakonec grilováním ve výborech europarlamentu, který se přitom v očích veřejnosti zdiskreditoval malicherným politikářským divadlem.

23:52

Evropa plánuje vlastní satelitní síť. Nezbývá nám nic jiného, Starlink není spolehlivý, míní Koubský

Číst článek

Předsedou Evropské rady se stal portugalský expremiér, socialista Antonio Costa a šéfkou evropské diplomacie bývalá předsedkyně estonské vlády, liberálka Kaja Kallasová. Potud tedy vše v pořádku a také při starém. Potvrdilo se, že klíčovou roli hraje a bude nadále hrát Evropská rada, tedy sešlost politických lídrů členských zemí.

A právě v tom je kámen úrazu. Evropa ví, že zaostává za světem, ví, jakým bezpečnostním hrozbám čelí, a má také k dispozici recepty, jak to napravit. Političtí lídři však nenacházejí společnou řeč. Někteří, jako Viktor Orbán či Robert Fico, otevřeně sabotují většinovou protiruskou linii a oslabují tak akceschopnost celku.

Ale ani ti ostatní se zatím neshodují, zda poslechnout Maria Draghiho a jednat vůči světu daleko více jako blok, včetně podstatného navýšení společných financí, nebo pokračovat rozdrobeně a neúčinně. Váhání české vlády, k jakému postupu se přiklonit, je typickou ukázkou převládající nerozhodnosti.

Je to hodně na pováženou ve chvíli, kdy přichází Donald Trump s hrozbou obchodní války a oslabení podpory Ukrajině. Kdy stále více voličů v mnoha zemích nechce ani slyšet o další podpoře bránící se zemi. Kdy je stále více zpochybňován stávající řád a posilují ti, kdo nabízejí jednoduchá řešení?

Od soboty se může prodávat pouze elektronika s nabíječkou USB-C. Odklad mají jen notebooky

Číst článek

Vydrží evropská jednota, pokud se lídři nedohodnou na razantních politických krocích, které by byly pojivem a společnou motivací?

V minulosti se obvykle čekalo, s čím přijdou Němci a Francouzi; jejich tandem ukazoval cestu. Dnes jsou obě země až po uši v domácí politické kaši a i kdyby je Evropa zajímala, nemají sílu ji vést. O to významnější roli musí hrát momentálně stabilnější velké státy, například Polsko či Itálie. Nově ustavené instituce se musí více než kdy dřív stát garantem řádu a stability.

Zatímco v minulém období postupovala EU především pod vlajkou boje proti klimatické změně, v roce 2024 si vytyčila nové cíle, aniž se formálně zřekla těch starých. Heslo Green Deal vystřídala mantra „čistého průmyslu“ a „konkurenceschopnosti“. Přípravu nových předpisů nahradila povinnost deregulace.

Komise slíbila, že navrhne dalekosáhlé reformy, aby se evropská ekonomika vzchopila a aby se „starý kontinent“ lépe připravil na vnější bezpečnostní hrozby. K jejich prosazení však bude zapotřebí silná společná politická vůle, která v roce 2024 bohužel zatím chyběla.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

Karel Barták Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme