O Putinově projevu
Ruský prezident Vladimir Putin podle očekávání v pátek odpoledne vybídl Federální shromáždění Ruské federace, aby požehnalo začlenění čtyř okupovaných regionů Ukrajiny. I přesto, že nad některými územími nemá Rusko zatím plnou kontrolu.
Putin v Kremlu prohlásil, že anektované regiony tzv. Novoruska spojuje s Ruskem tisíciletá historie. Zajímavé je, že ostré kritice podrobil i Bělověžské dohody z prosince 1991, které znamenaly konec Sovětského svazu.
Dále pak vyzval vládu v Kyjevě, aby přistoupila na přímá jednání s Moskvou. Ovšem s tím, že o anektovaných územích Ukrajiny se ruští vyjednavači rozhodně bavit nebudou.
O Ukrajině toho ostatně moc nenapovídal a soustředil se na zuřivou kritiku Západu. Rusko je podle něj „civilizací o sobě“, která se západními normami řídit nehodlá. Putin tvrdí, že se Západ vytrvale snaží Rusko zničit.
‚V Lymanu se bojuje.‘ Z města se stáhly ruské jednotky, Kyjev ještě nepotvrdil osvobození
Číst článek
Přes jisté hlavně západní pochyby, zda v samotném procesu anexe vše půjde tak rychle, si ruský prezident počínal v zásadě stejně jako při osm let staré anexi Krymu. A není divu: Putin samozřejmě chápe, že se ocitá v situaci, kdy otálet nemůže, protože vývoj na frontách se sice zpomalil, ale pro ruskou stranu je stále nepříznivý.
Názorným svědectvím je zcela čerstvé uzavření „kapsy“ u města Lyman, kde v obklíčení skončilo několik tisíc ruských vojáků.
Putin spěchat musí za každou cenu, protože vývoj událostí je jasně proti němu.
Západní pomoc Ukrajině určitě ještě zesílí a jeho statisíce mobilizovaných, pokud se tohoto počtu vůbec podaří dosáhnout, budou pseudovojáci bez motivace a bez přípravy, kteří to v souboji mnohem lépe vycvičenými, vyzbrojenými a hlavně vlastenecky cítícími Ukrajinci budou jednoduše mít těžké. Otázkou je, zda mu ten spěch bude co platný.
Porážku by mu národ neodpustil
Že Putin v této chvíli bojuje o svou politickou existenci, je víc než jasné. Ví, že porážku utrpět nesmí, protože tu by mu národ, jím samotným dlouhá léta vychovávaný k zuřivému velkoruskému šovinismu, jednoduše neodpustil.
Pompézní Putinův projev v plném sálu. ‚Potřeboval signalizovat, že všichni táhnou za jeden provaz‘
Číst článek
Velmi plasticky vše popisuje známý ruský politolog Fjodor Krašeninnikov, žijící už dva roky mimo Rusko:
„Putin hraje vabank. Vsadil na to, že když na frontu vrhne statisíce mužů, válku rychle ukončí, anuluje tak všechny otázky a pochyby ruského obyvatelstva. Jinou variantu vývoje událostí si vidět nepřeje. Jenže ona tu je, a je mnohem realističtější - Ukrajina podporovaná celým světem případný tlak přestojí, bude dál bojovat a vítězit, kdežto Rusko se zmůže jenom na nekonečnou mobilizaci a bude čelit stejně nekonečnému proudu úmrtních oznámení… Tak dlouho, dokud do ulic nevyjdou ‚fronťáci‘ unavení marným bojem a neustálými porážkami. Vdovy, sirotci a matky, které přišly o své syny, jež už nebude mít kdo rozehnat. Přesně takhle skončilo v roce 1917 panování Mikuláše II.“
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Trumpova celní strategie má logiku
Lída Rakušanová
Putinovci označili vraždu dětí z Ukrajiny za úspěšnou ruskou zkoušku lidskosti
Alexandr Mitrofanov
Ztracený horizont Ameriky
Eduard Freisler
Proč Babiš už nemává svou červenou kšiltovkou?
Kateřina Perknerová