Kraj Vysočina více než dvě miliardy korun, město Chotěboř více než sto milionů korun. A mohli bychom pokračovat. V součtu miliardy korun uložené minimálně na dlouhou dobu nedobytně v bance, která musela skončit. To pocítí radnice i hejtmanství napříč republikou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Miloš Šenkýř: Je lepší nechat obec zkrachovat, než jí spořit?

A nic na tom nemění prohlášení, že ty peníze často – momentálně – nepotřebují. Že to byly úspory nebo peníze odkládané na teprve připravované projekty. Protože na nárůsty cen energií, potřebu pomoci uprchlíkům a další kroky teď budou potřebovat každou dostupnou korunu.

Teoreticky lze vinit představitele samospráv, že se neměli s bankou propojenou na Rusko vůbec bavit. Jenomže oni nemají takové možnosti, jako měla vláda při oslovování zájemců o dostavbu Dukovan. Prostě si říci, koho při zadávání nějaké zakázky chtějí a koho ne. Tím spíš, když má platnou bankovní licenci. A navíc, jejich odpovědností je zajistit, aby svěřené území fungovalo, jezdila tam doprava, sloužili lékaři. A ne analyzovat to, co v důsledku zaskočilo i experty NATO.

Ne vždy to musí vyjít

Možná lze radním vyčítat, že peníze včas nestáhli. Některým, například těm z Jihomoravského kraje, se to aspoň z větší části podařilo. Jiní termín propásli možná o minuty, možná o hodiny. A další tu šanci kvůli pravidlům vlastně neměli vůbec, protože museli ctít podmínky pro termínované vklady.

Převzato z Plusu

Už jsem v jedné brněnské čtvrti zaznamenal dotazy – proč jste tam ty peníze vlastně dávali? Oficiálně odpověď zatím nevidím. Ale bude asi logická – i na správu peněz musíme vyhlašovat zakázky. Ostatně už teď Úřad pro ochranu hospodářské soutěže radí, jak postupovat.

Navíc od poslední vlny pádů bank v tuzemsku nějaký čas uplynul. A my jsme si zvykli, že radnice mají problémy spíše se stavebními firmami a dalšími dodavateli, kteří nedokážou splnit nabídnuté – původně tak výhodné – cenové nabídky. A možná ani mnohé politiky na radnicích a hejtmanstvích nenapadne, že něco podobného může nastat i u finančních institucí. Z různých důvodů.

Samozřejmě se jde ptát, proč obce hledají k uložení peněz komerční subjekty, když patří do skupiny těch, kterým účty provozuje Česká národní banka. Inu, protože hledají výhodnější zužitkování úspor. Snaží se – a jak je vidno, ne vždy to musí vyjít – jednat odpovědně.

A to je ten kámen úrazu. Stát v minulosti opakovaně pomohl obcím, které se zadlužily. Ano, bylo to pro ně těžké, musely se zbavovat majetku a zavázat ke splácení půjček, ale podpora státu tu byla.

Teď je na místě se bavit o tom, jestli by si nezasloužili podporu ti, kteří se chovali odpovědně. Šetřili, připravovali se na horší časy. Nechtěli jít do dluhů. Ano, třeba své úspory nerozdělili úplně nejlépe, aby snížili rizika. Ale snaha tu byla.

I když vedení Sberbank slibuje, že má prostředky, možná to bude trvat měsíce a roky. Tady je čas na systémové řešení, třeba v podobě nabídnutí převzetí problémů na bedra některé ze státních institucí. Těm zodpovědnějším samosprávám je v tomto případě potřeba pomoci dřív než se případně dostanou do pozice těch, kterým musel stát pomáhat jako těm totálně nezodpovědným.

Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno

Miloš Šenkýř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít