Jistě, odveta na Ukrajině bude mít úplně jiné kulisy. Místo 19 tisíc bouřlivě povzbuzujících fanoušků se dá očekávat klidně i padesátitisícová návštěva, která bude místo červenobílých barev hnát ty modrobílé.

Jistě, můžeme předpokládat, že doma toho Dynamo předvede víc. Hlavně směrem kupředu, vždyť v Edenu si vystačilo s dietním fotbalovým menu. Jeho hráči přitom nejsou žádní nazdárci.

Ale podstatný bude myslím především výkon a přístup Slavie. Potřebuje dle mého soudu tři věci:

1. Trefit se do výběru hrotového útočníka. Přestože se kapitán Milan Škoda snažil, jak mohl, podstoupil řadu soubojů, tentokrát mu to moc nešlo. Když měl míč u nohy, rychle ho ztratil, když ho v nebezpečném prostoru konečně dostal na hlavu, trknul do něj tak, že doputoval přímo do brankářových rukavic. Ty nejlepší chvíle zažili červenobílí s menším a pohyblivějším Stanislavem Teclem.

2. Proměňovat šance. Velká bolest slávistů. Dokumentuje to vlastně i situace před jejich vyrovnávacím gólem. Obránce Kedziora stihl faulovat Tecla, přestože ten měl dost času předtím napálit balon do prázdné branky. Tak dlouho váhal, až ležel na zemi.

3. Nechat nervozitu a ostych v kabině. Skoro celý první poločas jako by se obávali favorizovaného soupeře a dopředu se vydávali spíš váhavě. Svůj ofenzivní fotbal pořádně rozbalili až někdy po hodině hry. To by se mohlo vymstít, v Kyjevě musí Pražané na každý pád skórovat, není nač čekat.

Snadno se to píše, hůř se to pod obrovským tlakem provádí. Tak hodně štěstí!

Jan Suchan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít