Význam Libertariánské strany je samozřejmě nesrovnatelně menší, než je role strany demokratické nebo republikánské. Na scéně jsou ale libertariáni už přes půl století, mluví se o nich, jejich kandidát bude na volebním lístku naprosté většiny států a vůbec je dobré být s nimi zadobře.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Trump narazil na libertariány a bolelo to

Je jasné, že žádný kandidát libertariánů nemá šanci v prezidentských volbách zvítězit, ale jejich podpora může být důležitým jazýčkem na vahách, zvlášť v nadcházejících volbách a zejména ve státech, kde se čeká těsný výsledek.

Cizinci se snažili

Vedení strany pozvalo na sjezd dva „cizince“, což se mnohým z delegátů nelíbilo už z principu. Byli to Robert F. Kennedy junior, který na prezidenta kandiduje jako nezávislý, a také exprezident Donald Trump, oficiální kandidát republikánů.

Kennedyho pokus získat podporu libertariánů skončil neslavně, i když bylo možné identifikovat překvapivé shody v jeho cílech a libertariánských ideálech. Spíše levicový potomek slavné dynastie se vyslovuje proti korupci, vlivu velkých firem na federální vládu nebo některým aspektům boje proti covidu.

Jenže vzpomínat v dobrém nebude ani Trump, který oslovil libertariánský sjezd o den později. Od počátku bylo jasné, že mezi ním a jeho posluchači není, jak se dnes říká, ta správná chemie. Z publika se ozývalo bučení, výkřiky o tom, kam má Trump odejít, co má v hlavě, a podobné nepřístojnosti.

Bývalý a možná budoucí prezident se snažil upozorňovat na podobné cíle jeho a libertariánů, ale atmosféru nedůvěry nezlomil. Občas sáhl vedle, když zpochybňoval vůli hostitelů zvítězit. Trump, zvyklý na to mít naprostou kontrolu nad publikem, byl trochu vyvedený z míry.

Pozorněji mu libertariáni naslouchali pouze tehdy, když se vyslovil pro osvobození Rosse Ulbrichta, podnikatele odsouzeného na doživotí za pokus o internetový prodej vládou zakázaných věcí, včetně tvrdých drog. Byli by také pro propuštění Juliana Assange.

Myši, které řvou

Libertariáni berou svou nedůvěru ke státu opravdu vážně. Chtějí zrušit centrální banku, snížit vliv úřadů na ekonomiku, znemožnit zapojení USA do válek a brání naprostou volnost vyjadřování názorů. Kritizovali také povinné očkování, případně i státní investice do vývoje vakcín, podle nich transfer peněz daňových poplatníků ve prospěch oligopolních firem.

Trump se snažil představit jako prezident nízkých daní, jako ten, kdo osekal výdaje na různé federální programy a přál svobodě podnikání. Libertariáni — tedy ti, kdo se sdružují ve stejnojmenné straně — ho ale vnímají jako toho, kdo zvýšil rozpočtový deficit a za covidu podporou vývoje očkovacích látek nelegitimně financoval farmaceutickou lobby.

Libertariánské křídlo v Republikánské straně samozřejmě nepatří k typickým trumpistům. Ale tito nezávislí libertariáni se v podstatě proti Trumpovi vymezili otevřeně. Někteří z nich možná pro Trumpa budou hlasovat, pokud se budou rozhodovat mezi ním a Bidenem, ale sjezd vyprodukoval svého vlastního kandidáta, osmatřicetiletého Chase Olivera, který v listopadu hodlá také kandidovat.

Už o něm možná nikdy neuslyšíme, krom toho, že může stát Trumpa prezidentství. Pokud se o totéž ve vztahu k demokratu Bidenovi nepostará zmíněný Kennedy junior. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít