Trump nařizuje odtajnění dokumentů o atentátu na Kennedyho. Už bylo na čase
Donald Trump na začátku svého druhého funkčního období neotálí. Ihned po inauguraci začal podepisovat dekrety a je to jízda. Na jeho radikální řezy do migračních pravidel ale i vyloženě do ústavou zaručeného práva na vrozené americké občanství musely reagovat už jak místní soudy, tak s apelem na milost i washingtonští duchovní.
Trumpovy dekrety a návrhy vzbuzují u velké části americké společnosti výrazné a zcela pochopitelné obavy. A jakkoliv je tu mnoho důvodů mít se na pozoru, Trump byl v úřadě vždycky chaotik, takže jeho vláda sebou přináší celou škálu kroků a některé z nich měl udělat už dávno.
Matěj Schneider: Trump nařizuje odtajnění dokumentů o atentátu na Kennedyho. Už bylo na čase
Jedním takovým restem je odtajnění dokumentů týkajících se jednoho z největších traumat americké společnosti z 20. století: atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho. Zákon z roku 1992 nařizoval, že zbývající dokumenty o této události mají být odtajněny v roce 2017.
Byl to právě Trump, kdo se tehdy nechal přesvědčit americkými tajnými službami, že vše nemá vydávat. Světlo světa tehdy spatřilo jen 3000 nových dokumentů. Ani jeho nástupce Joe Biden neodtajnil všechno.
Co můžou dokumenty vyjasnit
Trump teď v dekretu slibuje, že toto čekání konečně ukončí. Kromě vládních dokumentů o smrti Johna Kennedyho slibuje odtajnit i ty týkající se vraždy jeho bratra Roberta a krom toho také ty o atentátu na Martina Luthera Kinga.
Na Trumpa v tomto ohledu apelovala řada kongresmanů z obou stran. Osobní zájem na tom má také jeho ministerský nominant Robert F. Kennedy junior, který je přesvědčený, že v atentátech na jeho strýce a možná i otce měla prsty CIA.
‚Jako by na nás všechny spadla ohromná černá deka.‘ Američané vzpomínají na atentát na Kennedyho
Číst článek
Nejasnosti ohledně vraždy prezidenta Kennedyho pohánějí už více než půl století mnohé konspirační teorie. Operují se všemi možnými scénáři od zapojení Kuby, amerických tajných služeb, mafie, nebo tutlané selhání zbraně jednoho z členů Kennedyho ochranky. Podle průzkumů společnosti Gallup od atentátu nikdy nevěřila alespoň polovina Američanů tomu, že Kennedyho atentátník Lee Harvey Oswald jednal sám.
Americké úřady mají teď stanovenou lhůtu na vydání zbývajících dokumentů. Je velkou otázkou, v jaké podobě se tak stane a stejně tak to, co vlastně v dokumentech nalezneme.
Je velmi pravděpodobné, že ani zbývající dokumenty neukáží zcela jasný příběh o tom, jak k atentátu, který otřásl světem, došlo. Rozhodně bude ale zajímavé sledovat, jaké dokumenty měly americké tajné služby takto dlouho zájem chránit před slunečním světlem.
Vydání dokumentů po dekádách spekulací přitahuje pochopitelně mnoho pozornosti a je správně, že Trump tento dluh americké společnosti vyřeší. Jen je také na místě jednak krotit svoje očekávání ohledně toho, co můžou zbývající dokumenty vyjasnit, jednak nedovolit Trumpovi, aby tímto mediálně vděčným krokem zakrýval své jiné, méně chvályhodné a drastické postupy.
Autor působí na serveru voxpot.cz
Senzace se nekonala. Orbán Unii dovolil prodloužit protiruské sankce
Karel Barták
Boj o práci? Spíš o mzdy
Julie Hrstková
Nerovnosti rostou. Jen si jich nejsme vědomi
Kateřina Smejkalová
Tři hráči o jednu Ukrajinu
Libor Dvořák