Na pohřbu milého přítele Jaroslava Šedivého, historika, bývalého ministra zahraničí a hlavního hrdiny Kunderovy knihy Nesnesitelná lehkost bytí jsem byl nucen o oné teorii, kterou někteří nazývají konspirační, zapochybovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Daniel Kroupa: Žádný Prognostický ústav, ale Úklid Praha za to může

Poznal jsem tohoto vzácného člověka v roce 1971, když jsem nastoupil do podniku Úklid Praha jako čistič výloh. Byla to významná funkce, kterou nebylo snadné získat, protože čističi výloh byli poněkud uzavřenou společností. Mně vstup zajistil evangelický farář Svatopluk Karásek, který mi své místo přepustil a šel dělat kastelána na hrad Houska.

Hned na první pracovní schůzi jsem zjistil, jakého privilegia se mi dostalo. Bez titulu a akademické hodnosti jsem mezi třemi desítkami pánů v montérkách byl výjimkou a nevěděl, kam se smím posadit. Ke stolu spisovatelů a bývalých redaktorů Literárních listů v čele se šéfredaktorem Milanem Jungmannem? K nim patřil i Luboš Dobrovský. Nebo mezi historiky, kde vyčnívali Jaroslav Šedivý s Pavlem Seifterem? Plést se mezi teology jsem si také netroufal. K těm se později přidal Miloslav Vlk.

Naštěstí se mě ujal právník pan doktor Jerie, který se v této společnosti také cítil trochu osaměle. Měl za sebou dlouholeté věznění v padesátých letech a obával se, že z takového nakupení intelektuálů nemůže vzejít nic dobrého. Nemýlil se.

Čeho všeho byli tito lidé schopní odhalila Státní bezpečnost. Četli, opisovali a šířili dílo podvratného básníka Jaroslava Seiferta pod provokativním názvem Morový sloup. I já jsem je četl, což na štěstí pro mě bdělé orgány nezjistily. Když později mnozí z těchto lidí podepisovali Chartu 77, už jsem mezi nimi nebyl.

Pavla Seiftera jsem znovu potkal v Palachově týdnu v roce 1989 v policejním antonu, kterým nás, zatčené, příslušníci Státní bezpečnosti odvezli do neznámého lesa a vysazovali jednotlivě po kilometru, aby nám ztížili shlukovat se a podvracet socialistické zřízení. A potom tři dny po 17. listopadu téhož roku, stál Pavel v úzkém kruhu spolupracovníků Václava Havla, který se sešel v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Pak už to šlo jako na drátkách.

Čističi výloh

Čističi výloh se tlačili do vysokých státních, společenských i kulturních funkcí a to, čemu naivní lidé říkají Sametová revoluce ze zákulisí určitě režírovali oni. Jaroslav Šedivý s Lubošem Dobrovským dojednávali odsun sovětských vojsk a pak se oba stali ministry a diplomaty.

Miloslav Vlk to dotáhl na kardinála. Svatopluk Karásek na vládního zmocněnce. Literáti a historici vytáhli ze šuplíků svá díla a bez zábran je publikovali. Konspiračním teoriím se teď z nebeských obláčků jenom usmívají.

Zkrátka, dejte na mě: žádný Prognostický ústav, ale Úklid Praha řízený neznámo kým, může za to všechno, co tu dnes máme.

Autor je filozof a pedagog

Daniel Kroupa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít