Putin se chvástal se ruskou ekonomikou, otázky po Ukrajině mu nebyly po chuti
Ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek během své pravidelné Přímé linky vyhnul úvodnímu velkolepému výčtu úspěchů ruské ekonomiky a rovnou téměř dvě tisícovky domácích i zahraničních novinářů vybídl, aby pokládali své otázky.
Začínalo se poněkud překvapivě ekologií. Jeden novinář z Leningradské oblasti využil této příležitosti k tomu, aby zjevně mimo pořadí vykřikl otázku, jak je to s vyvážením odpadů z Petrohradu a Moskvy mimo tato města takříkajíc do krajiny.
Putin ho vyplísnil, že se nenechal vyvolat a že takováto praxe je nepřípustná. Nicméně odpověděl, že v Rusku se ročně produkuje na 70 milionů tun odpadů a že jejich zpracování je skutečně v plenkách.
Vyloženě po chuti mu ovšem byla otázka, zda je pravda, že ruská ekonomika v podstatě stojí na starých sovětských technologiích. Okamžitě reagoval údajem, že tři čtvrtiny dnešních ruských technologických celků vznikly až po počátku tohoto století a že průměrné stáří strojního parku je 12 let.
Jedním dechem se pochlubil i výkonností ruského zemědělství: zatímco koncem brežněvské stagnace v první polovině 80. let Sovětský svaz musel každoročně nakupovat desítky milionů tun obilí, dnešní Rusko je největším vývozcem pšenice na světě a předstihlo USA i Kanadu.
Ukrajinské téma Putinovi viditelně příjemné nebylo, ale na otázky ukrajinského novináře Romana Cymbaljuka stereotypně odpověděl, že na východní Ukrajině žádná zahraniční vojska nejsou a že je třeba hlavně respektovat minský proces a využívat možností normandského formátu.
Vztahy s USA
Zajímavé je Putinovo vidění vztahů s Američany. Podle ruského prezidenta v USA probíhá rozhořčený vnitropolitický boj, ovšem rozhodně se podle něj nedá tvrdit, že by Trumpovo prezidentství končilo.
Putin se na výroční tiskové konferenci vyhýbal otázkám na dcery a ujišťoval, že bude v Rusku lépe
Číst článek
Mnohem větší důraz ovšem kladl na nutnost podepsat novou dohodu o omezení strategických arzenálů obou stran. „Jsme ochotni něco takového podepsat třeba zítra,“ řekl Putin a dodal, že pokud taková úmluva nebude existovat, nebude tu nic, co by nové závody ve zbrojení alespoň omezovalo.
Tázán byl ruský prezident i na to, zda se počítá s nějakými úpravami ústavy. Připustil, že třeba z věty „ruský prezident může být zvolen na dvě období po sobě“ by stačilo vypustit ono „po sobě“ a bylo by jasné, že je to zkrátka dvakrát a dost.
Odpovědi na to, zda by se chtěl stát hlavou případného soustátí Ruska a Běloruska, se ale vyhnul. Na odpověď na otázku, co bude s Ruskem a s Putinem po roce 2024, tedy čekáme i po dnešku.
Velká voda odplavila politiku. Ale jen na pár dní
Kateřina Perknerová
Povodeň volby neodnesla
Petr Hartman
Pomáhejme, ale s respektem a rozmyslem
Apolena Rychlíková
Síkelova funkce komisaře pro rozvojovou pomoc zemím třetího světa není ani slušnou cenou útěchy
Petr Holub