Vláda potřebuje peníze bez ohledu na to, co komu slíbila
Zbyněk Stanjura (ODS) minulý týden velmi nepříjemně překvapil ty, kteří uvěřili jeho slibům. Daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax bude platit i v příštím roce, jak byla původně schválená. Ministr svoje rozhodnutí zdůvodnil analýzou resortu, podle které výdaje státu na pomoc s energetickou krizí přesáhly o 35 miliard příjmy z mimořádných daní. A tak bude s jejich výběrem pokračovat i v roce 2025.
Byl to ale právě ministr financí Stanjura, který v několika rozhovorech opakovaně potvrdil, že navrhne, aby mimořádné daně skončily letos. I proto jeho obrat překvapil mnoho analytiků.
A také měl negativní dopad na cenu akcií energetické skupiny ČEZ, která odvádí na těchto daních nejvíc.
Vyjádření Stanjury ale nemohlo překvapit nikoho, kdo sleduje sestavování rozpočtu – jeho finální podobu vláda zveřejní koncem srpna. Nová pravidla, která zakazují zveřejnění návrhu příjmů a výdajů státu už na začátku prázdnin, nezabránila prosakování podrobností z jednotlivých ministerstev.
Nepříjemné překvapení?
Asi nepřekvapí, že ministři nejsou spokojeni s tím, co jim strážce státních financí nabídl. Jejich představy zhruba dvojnásobně překračují navržený deficit, který oproti původním předpokladům bude ještě nižší a nesmí v roce 2025 překročit 231 miliard korun.
Windfall tax letos přinesla do rozpočtu 18 miliard korun, další splátka přijde v září. Původní odhady počítaly s příjmy ve výši 39 miliard, v zákoně o státním rozpočtu je ale uvedený příjem ve výši 17 miliard korun.
Daň se vztahuje na banky a energetické společnosti dohromady. Samotný ČEZ aktuálně odhaduje odvod z této daně v letošním roce ve výši 27 až 34 miliard korun, původní odhad byl o pár miliard nižší.
Windfall tax má pokračovat. Chybí nám 35 miliard kvůli energetické krizi, řekl Stanjura
Číst článek
Představa, že se vláda vzdá příjmu v řádu desítek miliard, byla a je naivní. V situaci dlouhodobě schodkových rozpočtů je vyloučené, aby jakýkoliv ministr financí podpořil uzavření kohoutu, ze kterého tečou peníze.
Bez ohledu na svou pověst. Na to, jaký vliv může mít jeho rozhodnutí na investory na dokonce i na nadcházející volby. Reálně není překvapením, že windfall tax bude platit i v příštím roce. Co skutečně otázkou je, jestli ji vláda prodlouží i na další roky, jako kdysi tzv. solidární daň.
Tu původně zavedla vláda Petra Nečase v roce 2013 a měla platit tři roky. O 11 let později platí stále, jen pod jiným jménem a s jiným výpočtem, který zahrnuje víc lidí.
Veřejné finance nejsou zdravé
Nejvyšší kontrolní úřad v poslední zprávě upozornil, že se kondice českých veřejných financí výrazně propadá. Veřejný dluh ČR se za tři roky zvýšil o další polovinu, zatímco v průměru EU byl růst 14procentní.
Jen obsluha dluhu bude letos stát sto miliard. Vedle toho musí rozpočet vydělat na valorizaci důchodů, víc odvede i na zdravotní pojištění za státní pojištěnce a musí se vypořádat s tlakem zaměstnanců veřejné sféry na zvýšení platů.
Schodek na příští rok bude nanejvýš 231 miliard korun, říká Stanjura. Víc podle něj nedovolí zákon
Číst článek
Politici se v minulých letech zrušením superhrubé mzdy připravili o příjmy daně z příjmu fyzických osob, rozpočet oslabilo i zrušení daně z nabytí nemovitých věcí.
Příští rok je navíc volební a je velmi nepravděpodobné, že by vláda přišla s plošným zvýšením jakékoliv daně, která by výrazně zasáhla do peněženek voličů.
Windfall tax pravděpodobně skončí příští rok. Otázkou je, koho zdaní politici v dalších letech. Protože i když daně nejsou příliš populární, je jejich zavedení stále jednodušší – než provádění jakýchkoliv reforem bez ohledu na to, jak moc je Česko potřebuje.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Trump a jeho Baby boomers, nebo Musk?
Tereza Zavadilová
SOCDEM má novou šéfku. Překřičí Maláčová ANO?
Petr Fischer
Bagatelizace prezidentských žeber
Ondřej Konrád
Digitalizace bez dalšího plánu
David Klimeš