Přestože je filmová výchova součástí Rámcových vzdělávacích programů už od roku 2010, na školách ji téměř nenajdeme. Důvodem jsou nejen časové možnosti pedagogů, ale také obavy z toho, jak vlastně filmy „učit“. Jednou z možností je Mezinárodní program filmové výchovy CinEd, který zdarma nabízí kolekci 22 evropských filmů včetně tří českých.

Praha 19:17 1. října 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Posledním přírůstkem do databáze CinEdu je melodrama Strach jíst duše německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera, který v roce 1974 vyhrál hlavní soutěž ve francouzském Cannes.

Příběh o postarší německé uklízečce Emmi, která naváže intimní vztah s mladším přistěhovalcem, rozkrývá řadu sociálních témat a aktuální je i dnes.

Právě tento snímek si pro své studenty vybrala výchovná poradkyně Ivana Lipovská z Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy. Věděla, že náročný film zvládnou „ukoukat“, protože podobná díla jsou pod jejím dohledem zvyklí sledovat už od svých 12 let.  

„Samozřejmě, že těžko začnete právě s Fassbinderem nebo třeba Godardovým Bláznivým Petříčkem. Ale oni když jsou od sekundy zvyklí na ty artovější, pomalejší filmy, tak teď zvládnout pracovat i s bulharskými nebo rumunskými snímky. Dorostou do nich. Naučí se filmy nejen vidět, ale i slyšet a vnímat v souvislostech,“ říká Ivana Lipovská v kinosále pražského Goetheho institutu plném přibližně osmnáctiletých středoškoláků.

Po promítnutí snímku studenty ještě čekala diskuze. Ta se nakonec přes počáteční rozpaky protáhla a studenti o příběhu starší Němky a mladšího přistěhovalce nakonec intenzivně debatovali. A to i mezi sebou na chodbách kulturního institutu.

Pedagožka, která zdůrazňuje, že miluje Star Wars, dál popisuje, jak její svěřenci byli nadšení třeba z rumunského filmu Jak jsem strávil konec světa, který pro změnu na slavném francouzském festivalu bodoval v roce 2006.

Se CinEdem Lipovská spolupracuje od začátku jeho příchodu do České republiky, tedy od roku 2015. Po tom, co absolvovala školení a se studenty prostudovala několik filmů, teď ostatním kolegům sama ukazuje „jak na to“.

Poetika filmového jazyka

Tuzemským partnerem projektu, který je určený pro žáky a studenty od 6 do 19 let, je Asociace českých filmových klubů, konkrétně Eva Spilková. Ke každému z filmů, kterých teď v kolekci mají dvacet dva, jsou pro učitele k dispozici zhruba třicetistránkové výukové materiály a také pracovní listy. 

26:51

Úzkost a deprese se u dětí projeví nejčastěji ve škole. Rodiče ale mají strach to řešit, varuje psychiatrička

Číst článek

„V rámci filmové výchovy učíme děti vnímat detail, popisovat situace, obhájit názor, ptát se na nepoznané a otevírat i témata, o kterých se běžně nemluví. Učíme je filmovému jazyku i poetice. A hlavně propojovat souvislosti, hledat kontext. Do kurikula se nyní snažíme proniknout také skrz probíhající revize rámcových vzdělávacích programů,“ popisuje koordinátorka projektu Eva Spilková.

Detailně propracované výukové materiály jsou tvořeny každému filmu na míru, důraz je kladený na snadnou orientaci a postupnou samostatnost učitele. Ten může se snímkem pracovat libovolně dlouhý čas, propojovat jej s různými vyučovacími předměty, využít pracovní listy, nebo tzv. tutoring – pomoc odborníků na filmovou výchovu.

Filmy i materiály jsou přeloženy a opatřeny titulky všech jazyků partnerských zemí projektu, včetně angličtiny. Projekt tedy dobře poslouží i v hodinách cizích jazyků.

Filmová výchova může učiteli napomoci přiblížit se žákům a posílit vzájemný vztah. Ukazuje, že ne vždy jsou všechny odpovědi jednoznačné, že tápat je možné a diskutovat žádoucí. A film otevírá dveře ke komunikaci a toleranci názorů.

Film učí více škol

2:23

Kde jsou ukrajinští žáci? Část dětí nenastoupila do základních škol, ty se snaží zjistit, proč vlastně chybí

Číst článek

Výuka audiovizuální a filmové výchovy na českých školách vzrostla. Do osnov ji zahrnují v současnosti čtyři procenta základních škol. U gymnázií je to osmnáct procent. Ukázaly to výsledky výzkumu, který pod hlavičkou Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu, vedla právě pro CinEd filmová historička Tereza Czesany Dvořáková.

„Zjistili jsme, že zájem o filmovou výchovu v českých školách stoupá, nicméně stále je relativně malý. Překážky respondenti vidí hlavně je v nedostatku kvalifikovaných pedagogů, nedostatku hodin, nedostatečném vybavení a nedostatečných financích,“ popisuje Czesany Dvořáková, která je zároveň expertkou na filmovou výchovu a právě ona se studenty vedla debatu po zhlédnutí filmu Strach jíst duše. Sama byla překvapená, co všechno v něm mladí lidé dokázali vidět a hlavně slyšet.

Alžběta Havlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít