Rozhlas v počátcích propagoval i Hurvínek, který se vydal do vzdálené budoucnosti

Dneska si už asi nedokážete představit, že by přijel do vašeho města rozhlasový autobus a přemlouval vás, abyste si koupili radiopřijímač. Ve třicátých letech minulého století to bylo ale normální a tehdejší Český rozhlas natáčel dokonce i filmy. V jenom z nich propaguje rozhlas i legendární Hurvínek. Snímek najdete v rozhlasovém archivu a vidět ho teď můžete i na výstavě v historické budově na pražských Vinohradech.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Všudybylovo dobrodružství kombinuje dokumentární, animovaný a loutkový film. Hurvínek se ve filmu z roku 1936 vydává i do daleké budoucnosti.

Všudybylovo dobrodružství kombinuje dokumentární, animovaný a loutkový film. Hurvínek se ve filmu z roku 1936 vydává i do daleké budoucnosti. | Foto: Martin Hrnčíř | Zdroj: Český rozhlas

„Tatík nakonec svolil, že smím své luzné tělo propůjčiti do kresleného filmu, jako má americká kolegyně Myška Mickey,“ vymezuje se na začátku černobílého snímku loutka Hurvínka na pódiu před mikrofonem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Český rozhlas v minulosti natáčel dokonce i filmy.

Animovaný film Všudybylovo dobrodružství vznikl na objednávku Českého rozhlasu, který tím se tím chtěl propagovat a získat více koncesionářů.

„Je to první československý animovaný film nebo vůbec československý film, který byl uveden na festivalu filmů v Benátkách,“ popisuje rozhlasových archivář Miloslav Novák. S ovladačem v ruce pak pouští třináctiminutový snímek z roku 1936.

„Hurvínek, jako Všudybyl, na začátku filmu v podstatě říká: ‚Já jsem stejně slavný jako Myška Mickey.‘ Propagace v zahraničí se soustředila na aktualizaci těch známých Disneyho figurek. My jsme si mohli dovolit, jako rozhlasová společnost, s druhým vysíláním v Evropě a první na kontinentu, že budeme mít vlastní figurku. Kvůli tomu do toho, byl zapojen Josef Skupa, který s rozhlasem dlouho spolupracoval. Také Jiří Trnka, hudbou Jaroslav Ježek a hlavní autoři Karel a Irena Dodalovi.“

Futuristická vize rozhlasu 

Hurvínek v příběhu uslyší z Měsíce éterické zvukové vlny. O nich mu pak vypráví průhledná víla Královnička. Společně se vydávají do budoucnosti rozhlasu, který má podzemní metro a kilometry chodeb.

Rozhlas oslavil sté výročí dnem otevřených dveří. Do vysílacích studií se přišlo podívat přes 10 000 lidí

Číst článek

„Myslím si, že tam jsme ještě nedospěli, protože jak vidíte, připomínají ty obrazy spíše New York. Chodby jsou futuristické, možná to tak bude vypadat za 50 let. Je to rozhlas budoucnosti, tak jak ho ukazuje film z roku 1936.“

Podle Miloslava Nováka byl Český rozhlas multimediální už od počátku, kdy bylo těžké zvuk vůbec zaznamenat. Proto se o prvních historických přenosech dozvídáme hlavně z fotek.

„Rozhlas se už od zhruba třicátého nebo jednatřicátého roku zaměřil na film rozhodnutím představenstva a dozorčí rady, že se má věnovat filmu jako hlavnímu propagačnímu nástroji. Všudybylovo dobrodružství bylo takovým pokusem nedělat jenom informační dokumentární film, ale populárně vědecký film, který propojuje různých formální prvky. Je to film kreslený, loutkový a dokumentární,“ popisuje Novák a dodává, že velkou roli měli reklamní filmové upoutávky v kinech.

„Když se natáčel první film k desetiletému výročí rozhlasu v roce 1928, tak už šlo o dobu, že které máme první zvukové záznamy. Vznikaly i první zvukové filmy, kdy právě tehdejší technický ředitel Eduard Svoboda s novou zvukovou aparaturou natočil dokumentární záběry, které měly to výročí představit. Pomohla tomu právě tato obrovská erudice a technická zkušenost těch otců zakladatelů. Oni uměli zvukový film a díky tomu mohli umět potom propagovat multimediální rozhlas.“

Kromě toho vycházel už pár měsíců po prvním vysílání v roce 1923 i rozhlasový měsíčník. Z něj se postupem času stal týdeník, který vyšel úplně naposledy minulý rok. Stoletou historii Českého rozhlasu si můžete připomenou v Galerii Vinohradská 12, kde jsou vystavené i unikátní archivní fotografie.

Martin Hrnčíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme