„Myslím, že byl velký básník, svědek dějin a zároveň měl nějakou sebereflexi. Takže jsem se mu velice obdivoval,“ řekl Hřebejk. „I když je ta zpráva smutná, tak ji beru jako příležitost, přemýšlet o tvorbě jednoho z největších českých filmových tvůrců,“ dodal.

Fenič označil Jasného Všechny dobré rodáky za jedno z vrcholných děl české kinematografie. „Já sám pocházím ze sedlácké rodiny, moji rodiče byli kulaci. Vzpomínám si, že jsem poprvé film Všichni dobří rodáci viděl v kině v Prešově v nějakých 17 letech. Už tehdy mě hluboce dojal, protože jsem tam v jednotlivých postavách viděl předobraz lidí, které jsem znal ze své vesnice,“ řekl.

Všichni dobří rodáci podle režisérky Nellis překročili hranice času. „To se nepovede každému filmu. Já jsem Rodáky za život viděla xkrát a v každém novém čase ten film dokázal přinést něco dalšího. Myslím, že to je znakem děl, která přetrvají a jsou odrazem toho, co je v lidech věčné,“ doplnila.

Jasný byl jedním z představitelů takzvané české filmové nové vlny. Začínal točit již v 50. letech, nejprve ve spolupráci s Karlem Kachyňou. Pozornost si později získal například filmem Až přijde kocour s Janem Werichem z roku 1963. Osudovým se stal Jasnému snímek Všichni dobří rodáci z roku 1968 o deziluzi moravského venkova po nástupu komunistického režimu a střetech při znárodňování majetku sedláků a kolektivizaci. Přinesl mu mezinárodní uznání, ale také perzekuci ze strany komunistického režimu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít