Dirigent Viktora: Zelenkova hudba je naprosto originální. Má v sobě vroucí city a duchovní náboj
„U každého Zelenkova díla objevíte nový způsob uvažování, nový systém, myšlenky a nápady,“ prozradil v pořadu Host Radiožurnálu varhaník a dirigent Adam Viktora, který pořádá festivaly a konference věnované právě českému skladateli Janu Dismasi Zelenkovi. Co je klíčem ke správné interpretaci jeho díla? A jak se objevují neznámé barokní skladby?
Jak často a rád se ztrácíte v hudbě Jana Dismase Zelenky? Když do ní vkročíte, víte, kudy cesta povede?
To nevíte nikdy. Můžete tušit, ale u každého Zelenkova díla objevíte nový způsob uvažování, nový systém, nové myšlenky a nápady. Ke každému dílu je třeba přistoupit nově a originálně, stejně jako ta díla samotná jsou originální.
Barokní hudba se vrací jenom po malých kapkách, vzniklo jí neuvěřitelné množství. Většina není a nebude nikdy objevena, říká varhaník a dirigent Adam Viktora
Jak nově a originálně k tomu musíte přistoupit vy jako dirigent?
Interpretační přístup není předem dán, ten se musí vytvořit během interpretace díla. Každé dílo, každá jeho část něco vyžaduje. Ale je třeba to během zkoušení a během studia objevit a najít to a hledat to.
To je tím smyslem – zkoušet, využít zkušeností z předchozích skladeb, využít možností a zkušeností všech hudebníků, kteří se na tom podílejí, a společným úsilím najít cestu k pochopení nebo uchopení dané skladby. A není to nic, co je dáno, musí se to prostě hledat.
Šporcl: Rock mi otevřel nový svět, je to kvalitní hudba. Housle 21. století nejsou jen pro klasiku
Číst článek
Které Zelenkovy skladby zazní na koncertě 7. května v pražském kostele sv. Šimona a Judy?
Bude tam Missa Circumcisionis, což je mše, která byla určena pro dnes již zrušený svátek Obřezání Páně, který se slavil 1. ledna. Ta druhá skladba jsou Litaniae de Venerabili Sacramento, což znamená Litanie k nejsvětější svátosti.
Co je na nich pozoruhodné je, že vznikly bezprostředně po sobě, v zimě a na jaře na přelomu let 1728 a 1729. A díky těm dvěma skladbám máme pohled na konkrétní úsek Zelenkovy tvorby a vidíme přesně, jakými myšlenkami se v té době zabýval a jak je zpracovával.
Přestože použil v obou skladbách stejnou myšlenku, tak ji v každém díle použil úplně jiným způsobem. A to je fascinující.
Údiv a pohoršení
Založil jste a organizujete Zelenka Festival Praha – Drážďany, pořádáte muzikologické kolokvium Zelenka Conference Prague a teď mají posluchači možnost 7. května v pražském kostele sv. Šimona a Judy slyšet dvě naprosto neznámé skladby tohoto barokního skladatele. Jaké jsou na něj ohlasy v cizině, jak ho tam berou a vnímají?
Podobně jako v Čechách, poněvadž stav poznání jeho díla je v podstatě srovnán. Hodně nás v západní Evropě předehnali v 80. a 90. letech právě proto, že tam probíhal rakouský výzkum a vznikly tam první nahrávky.
My jsme je dohnali v posledních dvaceti letech. Je to stejné – většinou je tam velký údiv nad tím, že to je neznámé, a pohoršení nad tím, že to nemá zdaleka tolik pozornosti, kolik by si to zasloužilo.
„Zelenka vytvořil naprosto originální styl. Nedá se s nikým porovnat, je prostě jiný.“
Čím je jeho hudba výjimečná?
Zelenka vytvořil naprosto originální styl. Nedá se s nikým porovnat, je prostě jiný. Můžeme to trošku připodobnit k Johannu Sebastianu Bachovi, který vytvořil jakousi syntézu na poli protestantské hudby, a Zelenka učinil něco podobného na poli hudby katolické. Zpracoval vlivy a styly uplynulých 150 let a vznikla naprosto originální syntéza těchto hudebních projevů.
28:57
Vesmíry skladatelů procházím jako slepec. Někdy se snažím jen hudbě nepřekážet, líčí dirigent Hanus
Číst článek
Jeho hudba je naplněna velkým duchovním nábojem, má v sobě vroucí city a emoční náplň, která posluchače fascinuje. Je možné přijít na myšlenky, které by vás jinak nenapadly.
Které třeba?
To má každý jiný jiné, ale můžete díky té hudbě porozumět některým věcem mezi nebem a zemí, kterým jinak porozumět prostě nejde.
Falzetisté místo kastrátů
Zelenka ve svých skladbách často pracoval s kastráty. Jak je těžké v dnešní době zazpívat a interpretovat jeho díla?
Dnes se těchto rolí ujímají tzv. falzetisté. To jsou muži, kteří mají vyškolený svůj falzet, a díky tomu, že mají stejnou dechovou zásobu jako kastráti, zvládají podobné úkoly.
Česká filharmonie naposledy zahrála v New Yorku. Dirigent Byčkov obdržel v Carnegie Hall cenu
Číst článek
Mají pravděpodobně jinou barvu hlasu – to, jaký hlas měli kastráti, si dneska nedovedeme představit úplně přesně. Existuje nahrávka na YouTube jednoho kastráta někdy ze začátku 20. století, ale to byl už starší muž. Ten hlas má naprosto specifický charakter a zvláštní barvu, kterou bychom u mužů-falzetistů rozhodně těžko našli.
Na co si při nastudovávání děl musíte dávat pozor, když se zaměřujete na interpretaci skoro 300 let starých skladeb? Mířím tím na autentické nástroje, protože tehdy ty skladby zněly asi jinak, než jak znějí dnes na moderních nástrojích.
My právě používáme jenom autentické nástroje. Máme buďto historické nástroje, nebo jejich věrné kopie. Takže všichni instrumentalisté hrají na nástroje, které vypadají co možná nejpodobněji, jako ty nástroje barokní.
Český dirigent Jakub Hrůša získal dva ‚Oscary klasické hudby‘, za operu a koncertní záznam roku
Číst článek
Pak je samozřejmě také zapotřebí přečíst správně Zelenkův text, kde jsou různé nesrovnalosti a různá specifika. A to je klíčem k tomu, aby to nakonec znělo správně.
