Kunsthistorik: Umělci chodí v Rusku do vězení i za graffiti. Naše pozornost jim může dodat bezpečí
Mezi politickými vězni v Rusku je i mnoho umělců, kteří se rozhodli vystoupit proti ruskému režimu. „Má cenu na ně upozorňovat a ukázat solidaritu. Můžeme tak učinit jejich život trochu bezpečnější,“ říká pro server iROZHLAS.cz rakouský kunsthistorik Simon Mraz, bývalý ředitel Rakouského kulturního fóra v Moskvě, který se snaží pomáhat stíhaným umělcům v Rusku a Bělorusku.
Mnoho umělců žijících v Rusku po začátku invaze na Ukrajinu emigrovalo, někteří se ale rozhodli zůstat. „Potřebují najít způsob, jak zůstat umělci a nestát se terčem represí. Někteří už jsou kvůli své práci, která byla kritická vůči režimu a válce, ve vězení,“ popisuje situaci na ruské kulturní scéně kunsthistorik Simon Mraz, který se přes 12 let podílí na kulturních projektech rakouských ministerstev zahraničí a kultury.
Během své práce si našel cestu k ruským nezávislým umělcům. Ačkoli jde podle Mraze o skupinu, která je důležitá pro občanskou společnost, její členové nejsou příliš známí.
Moskva brzy nasadí vojáky KLDR do boje, uvedl Zelenskyj. Rusko útočí na celé frontě, řekl Putin
Číst článek
„Po pádu Sovětského svazu se v Rusku mohlo nezávislé umění vyvíjet jen krátce. V devadesátých letech a na začátku 21. století nebyl příliš prostor o něm komunikovat, ten přišel až poté. Po anexi Krymu se toto okno ale znovu začalo zavírat. Umělci měli málo času si najít své místo,“ vysvětluje Mraz.
Podle Mraze je také nutné specifikovat, koho vnímáme jako „ruské nezávislé umělce“. „Rusko je totiž nesmírně kulturně rozmanitá země s mnoha etnickými skupinami. Všechny nazýváme Rusy, ale pak je tu otázka, co tím myslíme,“ přemýšlí.
„Ruská válka na Ukrajině například vyvolala debaty o tom, co to znamená ‚ukrajinský‘ a ‚ruský.‘ Nyní není pochyb o tom, že existuje ukrajinská identita a umění. Uvnitř Ruska je mnoho podobných otázek. Lze zmínit Tatary, na Sachalinu zase mohou být etničtí Korejci, kteří se necítí Rusy, ale mají ruský pas,“ vypočítává.
Sedm let za graffiti
Po začátku války na Ukrajině Mrazovi přišlo přirozené začít pomáhat ukrajinským umělcům. „V tom pokračuji, ale postupně mi začali psát i ti, se kterými jsem pracoval v Rusku, jestli bych jim mohl napsat doporučení nebo jim nějak jinak prakticky pomoct,“ pokračuje Mraz.
4:43
Ukrajinu před ruskou agresí brání i umělci. ‚Sedím v zákopu a kreslím,‘ voják vystavuje grafiky z fronty
Číst článek
„Založil jsem tedy s přáteli asociaci Artmov, což je akronym pro Ariadne‘s thread between Moscow and Vienna (Ariadnina nit mezi Moskvou a Vídní – pozn. red.). Zaměřujeme se na podporu a spolupráci s nezávislými umělci a disidenty z Ruska a Běloruska.“
Artmov proto pořádá 9. a 10. listopadu pod záštitou muzea Belvedere konferenci, kterou chtějí organizátoři rozvést debatu o situaci na běloruské a ruské umělecké scéně a diskutovat o možnostech, jak pomoci umělcům v nesnázích.
Prvního dne se zúčastní příbuzní a blízcí uvězněných umělců. Do Vídně například přijede právník režisérky Jevgenie Berkovičové a blízký přítel dramatičky Světlany Petričukové. „Obě byly odsouzeny na šest let vězení za to samé představení (Finist – Statečný sokol – pozn. red), které před třemi lety získalo dvě státní divadelní ocenění,“ jmenuje jeden z případů Mraz.
„Zastoupen bude i Arťom Kamardin, který byl odsouzen na sedm let za uspořádání veřejných čtení svých básní. Přijedou také blízcí Pavla Kriseviče, který dělal podobně politické projekty jako Pussy Riot. Ten je ve vězení na pět let za ‚chuligánství,‘ jak to nazývají v ruském právu. Zastoupení bude mít i Ljudmila Razumová, která byla za protiválečné graffiti, které dělala se svým manželem, odsouzena na sedm let.“ pokračuje Mraz.
8:10
Novinář z Rádia Svobodná Evropa: Výměna vězňů je šachová hra, ve které jsou pěšáci lidé
Číst článek
Dalšího dne se zúčastní lidé, kteří v zajetí byli, ale už jsou na svobodě. „Bude mezi nimi i Naděžda Tolokonnikovová (zpěvačka uskupení Pussy Riot – pozn. red.). Na konferenci se poprvé setká se Slavojem Žižkem, se kterým si dlouho dopisovala,“ říká Mraz.
‚Nejsme lhostejní‘
„Mluvil jsem s umělci, kteří represe v Rusku zažili. I ti mě utvrdili v tom, že má cenu na to upozorňovat a ukázat solidaritu. Můžeme tak učinit život uvězněných trochu bezpečnější,“ vysvětluje.
„Podle mě také může být uklidňující vidět, že na ně lidí myslí. Doufám, že se po konferenci lidé zapojí. Někdo například namaluje sérii maleb věnovanou uvězněnému umělci a napíše mu o ní: ‚Můžeš se na to podívat, až tě pustí.‘ Hudebník na konci koncertu zase jednou větou může zmínit jiného umělce a upozornit na něj. Může ho slyšet 200 lidí a najednou udělá něco pro toho, kdo trpí,“ říká Mraz.
„Možná je to moje fantazie, ale věřím, že každý může nějak pomoct a že se z toho může narodit něco krásného. Chci říct všem, kteří se zúčastní té konference, že nejsme lhostejní.“
„S většinou zatčených umělců je možné komunikovat přes jejich právníky nebo příbuzné. Také jsou státní systémy, které umožňují napsat dopis. Není žádná garance, že dorazí a že na něj přijde odpověď, ale sám už jsem několik odpovědí dostal,“ říká Mraz.
„Cílem je zapojení lidí, i když nemají jistotu, že se dopisy dostanou tam, kam mají. To zůstává cílem, ale neúspěch by nás neměl zastavit,“ uzavírá.
