Od špinavých varšavských činžáků přes ledovou Asii v luxusním kupé Transsibiřského expresu až po nebeský palác generálního gubernátora – tudy putuje roku 1924 zamrzlou zemí, kde neproběhla 1. světová válka, hrdina románu Led. Spekulativní společensko-filozofický román napsal Jacek Dukaj: „Vycházel jsem z článku Tadeusze Kotarbinského, který vyšel pět let předtím, než spadl tunguzský meteorit. To byla objektivní okolnost, která mohla změnit svět.“

Praha/Varšava 0:10 19. října 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Led lze číst jako společensko-filozofickou satiru. Jak podstatné pro vás bylo zapojit ironii?
Musíme si uvědomovat, jakým způsobem vnímáme umělecké dílo, jakým způsobem v nás rezonuje. Často se může stát, že dílo, které je dnes chápané jako něco velmi závažného, bychom, pokud by vznikalo dnes, vnímalo jako kýč nebo jako něco, co není nijak cenné.

Kde vzniká ten rozdíl? Proč díla hodnotíme tímto způsobem? Hodnota není uložená v samotném textu, je mimo něj. Jedná se o přístup ke čtení, o kulturní kontext, ve kterém dílo funguje po celá staletí od doby, kdy bylo vydáno. A my jsme děti kultury.

Já jsem se pokoušel vrátit v hlavě o sto let zpátky a vytvořit román Led takový, jako by byl opravdu napsán v té době – tak, jak lidé mysleli, jak žili, jak cítili. Jako bych nebyl zasažený tím, co bylo potom. To samozřejmě není úplně možné, protože jsme děti jiné doby.

Když čteme Led, jsou tam dvě roviny myšlení. Jedna je ta, jako kdyby román vznikl v 19. století a já se pokoušel všemi detaily a realismem vyprávět to takovým způsobem. A ve druhé vrstvě to už čteme s tím, že kniha vznikla před deseti lety. A z tohoto rozporu právě vzniká ta ironie. To je ten rozdíl, kdy se rodí odstup, parodie, pastiš.

Byl jsem při psaní přesvědčen, že právě toto vědomí bude převažovat – vědomí, že je to postmoderní hra. Já ale nemám tento postmoderní přístup moc rád, pro mě je to myšlenkový chaos, že si můžeme s čímkoliv hrát, se všemi žánry, dobami, přístupy, že to nemá žádná pravidla.

Jenže já jako čtenář, když nevidím v textu pravidla, podle kterých se autor chová, tak mě ta hra nebaví. Hra může fungovat pouze, pokud pro ni platí soubor pravidel.

Proto jsem tento postmoderní přístup neměl. Pro mě bylo důležité zkusit ho zamrazit. Snažil jsem se Led psát jako autor, který psal před sto lety, ovšem v momentech, kdy se mi to nedařilo, vznikala neměnná ironie. Celou dobu jsem bojoval s tím, aby to byl jakoby realistický román 19. století.

Zabýváte se filozofií. Lze knihu Led považovat za dialog mezi aristotelovskou logikou a logikou, jak ji pojímá Gilles Deleuze v knize Logika smyslu.?Jaká je pro vás role filozofie při psaní? Vycházíte z ní, nebo vám do příběhu postupně proniká?
V zásadě jde o spor mezi dvouhodnotovou a tříhodnotovou filozofií. Základem té dvouhodnotové je právě Aristoteles, ačkoliv i on tušil, že tento způsob nevyčerpává všechny možnosti. Také ho v textu cituji. To je ten případ s námořní bitvou, která ještě nebyla rozhodnuta, takže o ní nemůžeme říct nic v kategoriích pravdy a nepravdy.

V Polsku je ta opačná logika spojená s článkem Tadeuzse Kotarbinského, který stojí u základů mého románu. Je to přístup ke světu, kdy zohledňujeme různé modality, ve kterých jsou podstatné tři hodnoty. Cokoliv dalšího je buď rozepjaté mezi nimi, nebo je to nějaké kontinuum mezi pravdou a lží.

Nobelovu cenu za literaturu získala francouzská spisovatelka Annie Ernauxová

Číst článek

V románu Led jsou to opozice, zima a léto. Zima je dvouhodnotová, je to jen dualita, pravda, lež. Léto je svět tříhodnotové logiky, kdy není třeba rozhodovat jen mezi binární možností ano-ne. Zároveň je to dotažené do důsledků.

A v těch důsledcích zkoumám, jak se střet těchto dvou perspektiv promítá do psychologie, do jazyka, do dějin, do technologie. Je tam černá fyzika i původ tungetytu (zázračná hornina, která umožňuje zmrazovat a odmrazovat dějiny, pozn. red.).

Z tohoto iniciačního momentu se to pak větví ve fraktálech, ve vlnách i do estetiky mého jazyka a ovlivňuje to i formu.

A je to i důvod, proč je ta kniha alternativní historií?
Román je alternativní historií z jediného důvodu. Mohl jsem se snažit představit to, jak by náš svět a historii změnila dvouhodnotová logika. Ovšem to by už vedlo ke klasické sci-fi.

Já ovšem vycházel z článku Tadeusze Kotarbinského, který vyšel pět let před tím, než spadl tunguzský meteorit a to zahájilo celý můj myšlenkový proces. To byla objektivní okolnost, která mohla změnit svět.

4:20

Když se čas ocitne v tísni časové. Komiks Azimut je nádherně nakreslená absurdní hříčka

Číst článek

A právě v pádu meteoritu byly ukryté podstatné fikční atributy. Že důsledky tungetytu a jeho vlastností od roku 1913 mění svět. Šíří se to po celé zemi. Spolu se zimou se šíří i dvouhodnotová logika a já zkoumám, jakým způsobem a co to ovlivňuje.

Kniha je alternativní historií, vystupuje v ní ale i několik historických postav nebo jejich varianty. Jak jste se rozhodoval, koho tam začleníte?
Konstrukce vyprávění nebyla stavěna uměle, všechno vyplývalo z rešerší a z toho, jak jsem si zjišťoval různé podrobnosti o hospodářsko-ekonomicko-technologickém pozadí. Z toho se mi postavy samy vyprofilovaly.

Třeba u Jozefa Pilsudského, který byl ve vyhnanství a měl významnou roli v polském boji za nezávislost, bylo jasné, jak by se zachoval v situaci, jakou jsem představil v Ledu.

Co se týče Nikoly Tesly, nesnažil jsem se nic dělat silou. Ale bylo to skutečně tak, že přišel do carské kanceláře a nabízel svoje nápady i pro vojenské využití. A to, co říká v textu, to opravdu říkal, když v New Yorku prezentoval svoje vynálezy. Samozřejmě kromě pasáží o černé fyzice, byť se k ní také vztahoval, měl představu, že existují jakési vlny, puls Země, a byl přesvědčený o tom, že by na jejich základě bylo možné zemi rozbít.

Poslechněte si celý rozhovor, který vznikl pro Český rozhlas Vltava.

Šárka Jančíková, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít