SOUTĚŽ: Čekám, až si pro mě v noci přijdou. Vyhrajte zápisky ujgurského básníka z čínské genocidy
Tahir Hamut Izgil je podle všeho jediným vůdčím ujgurským intelektuálem a spisovatelem, kterému se podařilo uprchnout z Číny od začátku masových internací. Jeho kniha Čekám, až si pro mě v noci přijdou je příběhem politické, společenské a kulturní destrukce jedné vlasti a zároveň mučivou výpovědí o útěku jedné rodiny před genocidou. Zahrát si o ni můžete tento týden v pravidelné knižní soutěži webu iROZHLAS.cz.
„Přijeli v neoznačeném voze, což znamenalo, že se nejedná o oficiální záležitost,“ popisuje autor událost z března 2009. „Seděl jsem vzadu s mladíkem, který se mnou nemluvil. Druhý muž řídil a žena zaujala místo spolujezdce. Pochopitelně jsem uvažoval, proč pro mě přišli. Měl jsem pocit, že nic z toho, co jsem v poslední době dělal, jim nemohlo poskytnout záminku.“
Pro Tahira, předního básníka a intelektuála, nebyla perzekuce nic nového. Při pokusu vycestovat do zahraničí v roce 1996 ho policie zadržela a mučila tak dlouho, dokud se nedoznal ke smyšlenému obvinění a neskončil v převýchovném pracovním táboře.
Přestože tam musel přežít tři roky, nikdy by si nedokázal představit, jak radikální bude o 20 let později odpověď čínské vlády na ujgurskou otázku.
Byl prvním náznakem Tahirův mnohahodinových výslech poté, co si telefonoval s kamarádem básníkem z Nizozemska? Nebo to bylo tehdy, když jeho starého přítele odsoudili na doživotí čistě proto, že volal po dodržování ujgurských občanských práv? Anebo to snad mohl začít tušit, když policie zabavila Ujgurům rádia a nainstalovala rušičky, aby je odřízla od vnějšího světa?
Jakmile si Tahir všiml, že se park poblíž jeho domova v podstatě vylidnil, protože většina jeho sousedů skončila za mřížemi, věděl, že si policie může kdykoliv přijít i pro něj.
Pravidla soutěže
Přečtěte si Obecná pravidla soutěže o knihy se zpravodajským serverem iROZHLAS.cz
Jednou večer, poté, co jeho dcery usnuly, si vedle dveří položil boty, svetr a kabát, aby mu nebyla zima, kdyby ho policie o půlnoci odvedla. Jejich jedinou nadějí byl útěk ze země.
„Útěkem se Tahir zachránil před téměř jistou internací v táborech, jež spolkly přes milion Ujgurů, ale také mu to umožnilo vyprávět světu o katastrofě, která zachvátila jeho vlast. Tahir ve svých pamětech předkládá svědectví o jedné z celosvětově nejnaléhavějších humanitárních krizí a o přežití jedné rodiny,“ dodává v předmluvě anglický překladatel knihy Joshua L. Freeman.
Vzpomínkovou knihu Čekám, až si pro mě v noci přijdou vydalo nakladatelství Práh v překladu Jitky Jeníkové.
Pokud se chcete zapojit do soutěže o 5 knih Čekám, až si pro mě v noci přijdou, napište nám až do tohoto pátku 11. října do 18.00 na e-mailovou adresu soutez.irozhlas@rozhlas.cz odpověď na následující otázku:
Jak se jmenuje hlavní město Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang?
Do odpovědi uveďte:
- Jméno a příjmení
- Adresu pro případ výhry
- Telefon, případně e-mail
Výherce bude server iROZHLAS.cz losovat ze správných odpovědí, každý se může v daném kole účastnit pouze jednou. Více se dočtete v pravidlech.
