Jiří Sequens podporoval komunistickou stranu nejen seriálem o majoru Zemanovi
Jen málokterý český seriál rozpoutal po listopadu 1989 tak vášnivé diskuse jako Třicet případů majora Zemana. Dílo režiséra Jiřího Sequense je prodchnuté komunistickou ideologií a dodnes slouží jako názorná ukázka propagandy.
Sequens natočil dvacítku celovečerních filmů a inscenací, většinou s kriminální zápletkou, několik filmů dokumentárních a dva seriály. Na stříbrné plátno převedl ikonické zpracování atentátu na Reinhrada Heydricha (Atentát, 1964) i kriminální příběhy podle povídek Jiřího Marka (Hříšní lidé města pražského, 1969).
Přesto je dodnes posuzován (a odsuzován) téměř výhradně za seriál Třicet případů majora Zemana, který byl natočen k 30. výročí vzniku komunistického Sboru národní bezpečnosti a příslušníci komunistické policie měli velký vliv na psaní scénáře. Ukázkový díl seriálu se na televizních obrazovkách objevil už v dubnu 1975, pravidelné vysílání začalo 11. ledna 1976.
Jiří Sequens se narodil v dubnu 1922 v Brně. V roce 1946 absolvoval herectví na brněnské konzervatoři, poté studoval filmovou režii v Moskvě a v Paříži. V roce 1951 debutoval celovečerním hraným snímkem Cesta ke štěstí. Následoval Olověný chléb (1953), v němž se poprvé před kamerou objevila Jana Brejchová.
Ideologické podbarvení seriálu
Koncem 50. let Sequens absolvoval dlouhou cestu po moři, během níž natočil několik dokumentů. Po návratu k hranému filmu se pokusil o psychologický film Útěk ze stínu (1958) nebo kriminální drama Deváté jméno (1963).
Nakonec se našel ve vyprávění dramatických příběhů většinou s historickým pozadím, často politicky angažovaných. Až do konce 80. let také přednášel režii na FAMU.
Přestože někteří z příznivců seriálu o majoru Zemanovi dodnes poukazují na údajně kvalitní filmařskou práci, odborníci se shodují, že ve srovnání s československými filmovými detektivkami z 60. a 70. let působí Třicet případů majora Zemana občas až parodicky.
23:30
O natáčení 30 případů majora Zemana rozhodovalo vnitro. I režiséra vybral ministr, říká historik
Číst článek
Najdou se sice díly dobrodružné povahy (zejména latinskoamerická agentská dvojepizoda Rukojmí v Bella Vista a Poselství z neznámé země), často ale Zeman odhalí zločince spíše náhodou než díky detektivní práci.
Ideologické podbarvení seriálu je zásadní a silné, účelové ohýbání dějin se dá nalézt nejen v dílech, kde hraje politika důležitou roli (Hon na lišku nebo Vrah se skrývá v poli), ale i tam, kde je námět na první pohled apolitický.
Sám Sequens byl člověkem, který se nevyhýbal jakýmkoliv prohlášením na podporu komunisty ovládaného režimu. Byl i jedním z řečníků 28. ledna 1977 v Národním divadle při shromáždění umělců, kteří odsuzovali signatáře Charty 77.
V rozhlasovém archivu se dochovaly rozhovory s Jiřím Sequensem při řadě příležitostí, kdy verbálně podpořil vládnoucí režim – při vzpomínce na zesnulého sovětského představitele Leonida Iljiče Brežněva, při zamyšlení nad projevy Michaila Gorbačova, nad závěry XVII. sjezdu KSČ a podobně.
Těžce nemocný Jiří Sequens zemřel v lednu 2008.
