V paláci Savarin vzniklo nové muzeum Alfonse Muchy. Podílela se na něm i architektka Eva Jiřičná
Kresby, plakáty i předměty vztahující se k fascinaci svobodným zednářstvím. To vše nabízí nové Mucha muzeum v centru Prahy. Vzniklo v pozdně barokním paláci Savarin rodu Sylva-Taroucca Na Příkopech. Na koncepci muzea se podílela světoznámá česká architektka Eva Jiřičná.
Nejprve jsou návštěvníkům představena Muchova díla, na kterých zobrazuje svou rodinu. „Tady je Maruška, moje prababička, tady je Alfons jako selfíčko,“ představuje jednotlivá díla Marcus Mucha, pravnuk Alfonse Muchy a výkonný ředitel nadace Mucha.
Do prvního prostoru přivede návštěvníky bledě modrá barva, reprezentující nebe, naději a budoucnost. „Čili když vcházíme do toho prvního prostoru, tak se snažíme do toho dát trošičku optimismu. Musíme všecko tlumit, poněvadž jeho díla a originály se musí prezentovat v minimálním světle,“ vysvětluje Eva Jiřičná.
„Teď se dostaneme do druhé části, kde ho víceméně začne zajímat žena, začne ho zajímat život a také se stane víceméně byznysmenem,“ popisuje Jiřičná období, kdy se Mucha dostává do Paříže a stává se z něj umělec světového formátu.
Dohromady výstava představuje 150 různých exponátů, přičemž 90 z nich jsou originály. Leckterého návštěvníka upoutá třeba fotografická koláž, na kterou upozorňuje i japonsko-britská kurátorka Tomoko Sato.
„Mucha byl totiž i fotografem. Jeho fotografická kariéra začala dřív, než se začal věnovat plakátům. Často fotil sám sebe. Vidíme tady Muchu, mladého i staršího. Zajímavé je, že má na sobě stále tutéž slovanskou košili, která byla silnou součástí jeho identity,“ říká Sato.
V paláci Savarin bývalo ještě nedávno kasino, nyní se mu ale vrací barokní podoba.
V pražské aukci umění se prodalo zhruba 150 děl. Zájemci za ně zaplatili celkem 65 milionů korun
Číst článek
„Musíme si vytvořit jakýsi další prostor. Takže vytváříme stěny, které jsou jako otevřené knihy, které víceméně nám pomohou číst tu historii tohoto umělce. No a ta kniha v prostředku toho sálu se stane skleněnou knihou, protože má průsvitnost, takže člověk nezabije ten prostor tím, že do něj vloží něco masivního, velice viditelného, materiálního,“ vysvětluje Jiřičná, jak s prostorem pracovala.
Poslední část expozice je tmavě modrá a nabízí reprodukce několika Muchových obrazů z cyklu Slovanská epopej.
„Stárne, jeho životní ideály slábnou, začne mít strach z války, z konfliktů, začne se zabývat politikou. Tady víceméně na konci, kdy se představuje jako úžasný vlastenec. Čili ty jeho kořeny z toho začátku, z toho malého chlapečka, najednou vyvrcholí tím, že jeho najednou začne zajímat nejenom ta malá Česká země, ze které pochází, ale celé slovanství,“ říká Jiřičná.
Originály Slovanské epopeje jsou v současnosti umístěné na zámku v Moravském Krumlově. Kdy se dostanou do Prahy, není zatím jisté. Hlavní město už dříve uvažovalo o jejich umístění do podzemní galerie Savarinu. Marcus Mucha by epopej v paláci rád viděl při stoletém výročí jejího dokončení, tedy v roce 2028.
