Národní divadlo uvede operu Aloise Háby Nová země. Hrát ji bude pouze jednou
Opera Národního divadla dnes splatí dluh opomíjenému skladateli 20. století Aloisi Hábovi. Poprvé představí jeho dílo Nová země. Vzniklo skoro před 80 lety, ale ještě před provedením ji prvorepublikové ministerstvo školství zakázalo. Představení se bude hrát pouze jednou.
„Prošel jsem si to a řekl jsem si jediné: že to musím udělat nějak, aby si to dnešní diváci prožili znovu. A to tak, že letí letadlo a je sestřeleno nad Ukrajinou. Z tohoto letadla zbude šest trosečníků. A tito trosečníci zakusí kus minulosti. Hned se namočí do toho, co je na Ukrajině buď dnes, nebo před 80 lety,“ říká režisér Miroslav Bambušek.
V čem je ojedinělá opera Aloise Háby Nová země, zjišťovala redaktorka Michaela Vetešková
Doplňuje, že trosečníci jsou vzati do kolchozu. „A stane se jim celý ten velký oblouk, jako se stal všem Ukrajincům tehdy. Celá procedura, stalinistická mašinérie se do nich propíše, zažijí i hladomor a kanibalismus. Zažijí vlastně všechno, a to je moje aktualizace. Ale děje se to jen hereckými akcemi a lehce výtvarnými věcmi,“ vysvětluje režisér.
Bambušek patří k výrazným tvůrcům alternativních site-specific projektů, v případě zpracování Nové země využívá pohybového divadla i light designu. „Principy čistě fyzického, naturalistického divadla, principy čistého tanečního divadla, jsou folklorní motivy, fyzické akce, hladové fronty. Tyto scény probíhají v rámci obrazů. A my jdeme v obrazech jako v zrcadle proti tomu, co se zpívá,“ doplňuje.
Neherci i profesionálové
Do hudebního díla zakomponoval i činoherní linku beze slov pro dvanáct herců. V Bambuškově nastudování účinkují neherci i profesionálové - například Vanda Hybnerová, Miloslav Mejzlík. Dílo je náročné i hudebně. Skladatel byl průkopníkem mikrointervalové hudby. V hudebních rolích vystoupí mimo jiné Pavol Remenár.
„Je to takový zvláštní sloh, vlastně se tam nic neopakuje. Postavy nemají žádný leitmotiv, jak je tomu u jiných skladatelů. Jsou tam pořád takové chromatické akordy, ve kterých se nevyznáte, kdy jdete, kdy nastupujete. Je to strašně těžké na naučení. Musíte se strašně dívat, jak jde kolega, abyste se na to chytili,“ poznamenává Remenár.
„Naše uvedení je prvním krokem k tomu, aby někdo někdy udělal Novou zemi scénicky. Ale dokud hudbu této opery nikdo neuslyší, tak se do jejího inscenování nepustí,“ uvedl dirigent a autor hudebního nastudování Petr Kofroň s tím, že nechce interpretovat Hábu.
„Kolikrát se mi ale zdá, že napsal nějakou orchestrální hudbu, a pěvecké party napsal, jako by tu orchestrální hudbu nenapsal. Ono to kolikrát vůbec nesouvisí, harmonicky to pro zpěváky nemá žádnou oporu. Snažil jsem se najít aspoň nějaké tóny v orchestru, že zazní ve druhých houslích tři doby předtím nějaký tón, ze kterého si zpěvák tón potom chytne. Ale je to až ex post,“ upozorňuje Kofroň.
Okolnosti obsažené v libretu bránily veřejnému uvedení opery jak v době první republiky, tak po komunistickém převratu. Nejdříve to byly pochybnosti o vhodnosti obhajoby kolektivizace zemědělství na Ukrajině či citace budovatelské Internacionály, poté zase vykreslení hladomoru na Ukrajině s miliony obětí.
