Čeští literáti se snaží vylepšit své pozice v Rusku
Osudy dobrého vojáka Švejka či Čapkovy povídky. Právě tyhle tituly se vybaví čtenářům v Rusku nejčastěji, když se přeptáte na českou literaturu. O tom, že zdejší knižní scéna nabízí mnohem víc než proslulé klasiky, se v těchto dnech snaží přesvědčit moskevské publikum čeští nakladatelé, autoři, ale třeba i ruští bohemisté. Ti všichni si slibují od literárního veletrhu Non-Fiction další krůčky směrem na ruský trh, i když připouštějí, že konkurence je silná.
Hlavní je upoutat pozornost – shodují se nakladatelé, spisovatelé a koneckonců i samotní čtenáři. A tak zatímco Francie, hlavní host letošního ročníku veletrhu, podává návštěvníkům listujícím v nových překladech horkou kávu, český stánek připomíná ruskému publiku ne úplně známé kapitoly ze společné historie.
Původním vzděláním etnograf Vladimir Pukiš představuje knížku o české komunitě žijící od poloviny 19. století na ruském severním Kavkaze.
Reportáž zpravodajky ČRo v Moskvě Lenky Kabrhelové z literárního veletrhu Non-Fiction
„V roce 2000 jsem tam přišel žít, do Krasnodarského kraje, a byl jsem překvapen, když jsem zjistil, že tam žijí Češi. Já pocházím ze Zakarpatské Ukrajiny a netušil jsem, že tak daleko v Rusku jsou doteď české vesnice, kde se dodnes mluví česky.“
Dodává Vladimir Pukiš, podle něhož je knížka určená především potomkům českých vystěhovalců a všem Rusům, kteří se zajímají o populární historii.
Oproti loňskému ročníku je česká účast na veletrhu letos skromnější, připouští Dana Kalinová, ředitelka Společnosti Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Věří ale, že čeští autoři, jako je Jaroslav Rudiš či Igor Malijevský, v doprovodu hudebního Tria Mikoláše Chadimy mají šanci ruské publikum zaujmout.
„Ta reakce běžného publika a běžného ruského čtenáře je velmi pozitivní, zdá se, že o naši literaturu je skutečně zájem. Druhá věc je samozřejmě zájem ruských nakladatelů a tam bych řekla, že českou literaturu zatím nevydávají ta nakladatelství, která mají ošetřenou distribuci. A na tom se tady každoročně snažíme pracovat, ale je to běh na delší trať.
To, že by česká literatura náhle vzala knihovny ruských čtenářů útokem, neočekává ani bohemista Sergej Skorwid:
„Je tady v oblibě Kundera, který je znám, jinak z té starší literatury Hašek s románem o Švejkovi, u něhož seznámení s českou literaturou průměrného ruského čtenáře většinou začíná, ale častokrát také i končí.“
Říká Sergej Skorwid, který sám chystá překlad románu Jáchyma Topola „Chladnou zemí". Ten by podle jeho očekávání mohl v Rusku zaujmout přinejmenším tolik čtenářů jako poměrně úspěšné překlady Michala Viewegha či Miloše Urbana.
