I pět let po brexitu se Londýn přizpůsobuje Evropské unii. Většina Britů není spokojena, říká expertka
„Tohle není konec, ale začátek,“ vzkázal 31. ledna 2020 tehdejší britský premiér Boris Johnson. Den se zapsal do historie jako moment, kdy Velká Británie po veřejném referendu, kdy pro odchod hlasovalo 52 procent Britů, opustila Evropskou unii. Většina Britů ale není spokojena a chtěla by obnovit vztahy, popsala serveru iROZHLAS.cz Zuzana Kasáková z Katedry mezinárodních studií FSV UK a think-tanku EUROPEUM, Institutu pro evropskou politiku.
Dnes by hlasování dopadlo úplně jinak. Právě to vyplývá z posledních statistik, které říkají, že většina Britů názor na odchod změnila. „S ohledem na sociálně-ekonomické podmínky většina Britů spokojena není,“ upozornila Kasáková.
„Nejnovější průzkumy ukazují, že Britové podporují užší vazby s EU. Přes 60 procent obyvatel podporuje zapojení Británie do vnitřního trhu EU nebo celní unie, zatímco 55 procent obyvatel podporuje členství své země v EU,“ vysvětlila.
Osamostatnění? Ne tak docela
Britové považují brexit za selhání, návrat do Evropské unie ale není téma, popisuje novinářka
Číst článek
Ačkoliv brexit odchodem cílil na zvýšení autonomie Velké Británie, vazby s Evropskou unií jen tak zpřetrhat nejdou. Od roku 2022 je například Británie opět plně zapojena do stálé strukturované spolupráce Evropské unie v oblasti zahraniční i obranné politiky.
S ohledem na velikost svého trhu a za účelem usnadnění vývozu produktů do Unie přijímá Británie některé unijní normy, „například bezpečnost potravin nebo automobilové předpisy“, uvedla britanistka.
Právě unijní normy a regulace byl v Británii jeden z nosných argumentů brexitu. „Odchod z EU znamená, že my budeme vytvářet své zákony, nikoli EU,“ psalo před odchodem Oddělení pro vystoupení z EU.
Jenže realita je taková, že ačkoliv teoreticky brexit Británii tohoto „diktátu“ ušetřil, podle Kasákové se z pragmatických důvodů britský trh stále přizpůsobuje EU kvůli usnadnění vývozu produktů do EU.
Britové jsou z brexitu zklamaní, ukázal průzkum. Johnsonovy sliby o prosperitě zůstávají nenaplněny
Číst článek
V praxi to tedy vypadá tak, že například kontroverzní plastová víčka spojená s lahví neminula ani Británii. Společnostem se totiž v rámci evropského trhu nevyplatí vytvářet více variant kvůli „jedné“ zemi.
Od ledna 2024 mohou také výzkumníci z Británie opět žádat o podporu na vědecké projekty v rámci unijního programu Horizon Europe.
Dopad na britské peněženky
Odchod Británie zamíchal s evropskou ekonomikou a mezinárodními smlouvami. Řada se jich dočkala reformací či naprostého zrušení a nahrazení.
„Tamní ekonomika oslabila ztrátou pracovních sil. Jakýkoli šok je ale pro ekonomiku negativní v krátkodobém horizontu zhruba právě pěti let,“ myslí si Kasáková.
‚Chceme zpátky!‘ Londýnem prošly 3000 lidí. Žádají návrat Velké Británie do Evropské unie
Číst článek
„Zvýšily se náklady na život, narušení obchodních řetězců spolu se zpřísněním pravidel pro zaměstnávání osob mimo Británii vedlo k problémům na trhu práce. Nedostatek pracovních sil se projevil zejména v zemědělství, zdravotnictví a logistice,“ vylíčila Kasáková. To následně vedlo ke zvýšení cen dováženého zboží a potravin.
Dopady brexitu byly navíc ještě umocněny šokem z dopadu covidu-19 a také války na Ukrajině. Podle Kasákové také sehrála roli nestabilita vlád, které prohloubila nejistotu v podnikatelském prostředí, například v oblasti daní.
„Byli jsme svědky i vysoké volatility (kolísání hodnoty, pozn. red.) britské měny a dluhopisových výnosů – což nesouviselo příliš s brexitem, ale politickými elitami – a vedlo k pádu premiérky Trussové (Liz Trussové, pozn. red.),“ vzpomínala britanistka.
Na efektivní zhodnocení dlouhodobých dopadů brexitu je ale příliš brzy, myslí si. Strukturální změny ekonomiky podle ním vyžadují čas. „Například trh práce se musí přizpůsobit nové realitě.“
Podle expertky se zvýšila i míra administrativní zátěže při obchodování s EU, zvýšila se migrace ze zemí mimo EU a zvedl se odliv obyvatel ze střední a východní Evropy. Není ale podle ní možné říci s jistotou, co přesně má na svědomí brexit a co další krize, jako byl zmíněný covid-19 či válka na Ukrajině.
Mohl by být czexit?
V Česku by podle dosavadních průzkumů referendum pro výstup z Evropské unie odchodem neskončilo. Dlouhodobě ho prosazují například hnutí SPD nebo koalice PRO vystoupení z EU.
Radši bych zchudl, než abych tady měl africké a islámské migranty a bál se vyjít ven, říká Okamura
Číst článek
Expertka Kasáková podotýká, že Česká republika má v EU zcela jiné postavení než Británie. „Ta má větší ekonomiku a silnější geopolitické postavení než Česká republika. Je také mnohem silnějším aktérem v oblasti obrany a bezpečnosti.“
Na rozdíl od Velké Británie nemá Česko podle Kasákové výjimky z některých integračních politik EU kromě dočasné výjimky ze třetí fáze hospodářské a měnové unie – zavázali jsme se přijmout euro, ale až budeme připraveni.
Česko je s Unií také více propojené logisticky, protože leží ve středu Evropy a je obklopeno členskými zeměmi EU. „Jako čistý příjemce finančních prostředků z EU je více závislé na evropských strukturálních a investičních fondech. V současné době navíc představuje členství v EU i NATO bezpečnostní záruky pro naši zemi,“ doplnila Kasáková.
Brexit způsobil Británii ztrátu 29 miliard liber, říká člen centrální banky. Místní podniky trápí nejistota
Číst článek
„S ohledem na historický vývoj vztahu Británie vůči kontinentální Evropě a později EU je v Británii zakořeněn spíše skeptický postoj vůči EU, což v Česku není. To znamená, že případný czexit by mohl být významně větším společenským šokem než brexit pro Brity,“ uzavřela Kasáková.
Co si myslí Britové?
„Věřím, že to Britům bylo špatně prodáno,“ řekl 46letý Brit Wayne, který se před několika lety odstěhoval do Česka. S brexitem spokojen není. „Lidé byli krmeni spoustou lží, a protože spousta z nich neznala nic lepšího, hlasovali pro. Jediní, kdo by z toho měl prospěch, byli bohatí a elita,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
„Pro mě osobně je nyní hlavním problémem to, že už nejsem občanem Evropské unie, takže cestování mezi evropskými zeměmi teď trvá déle. Byly mi odebrány možnosti pracovat v různých zemích,“ pokračuje Wayne.
Povolení k cestování do Spojeného království
Od 2. dubna 2025 musí mít cestující do Spojeného království ze všech evropských zemí s výjimkou Irska Elektronické cestovní povolení ETA. Zažádat o něj půjde od 5. března 2025.
„Vloni jsem zjišťoval, zda bych se mohl vrátit do Španělska (za částí svojí rodiny, pozn. red.), a pokud bych byl ze země EU, mohl bych se tam přestěhovat zdarma. Jako britskému občanovi mi řekli, že to bude stát minimálně 9000 eur (zhruba 227 tisíc korun), což je prostě šílené,“ vylíčil.
42letá Carla z východní Anglie vidí především negativa. „Potraviny jsou dražší, životní náklady se výrazně zvýšily, úrokové sazby hypoték se výrazně zvýšily a úrokové sazby osobních úspor se snížily,“ vysvětlila.
„Lidé se ve jménu brexitu stali otevřenějšími rasisty a politické strany, jako je Reforma, si vybudovaly více příznivců, protože nadále vyvolávají strach a z problémů země obviňují přistěhovalce a žadatele o azyl,“ uzavřela Carla.
Víc škody než užitku. Britové mění názor na brexit, nejvíce je to znatelné v regionech, které byly silně pro
Číst článek
„Nechtěla jsem brexit a nemyslím si, že se nám kvůli němu daří lépe,“ myslí si 67letá Britka Erica. „Nenávidím, že už nemůžu posílat dárky k narozeninám a Vánocům, aniž bych musela vyplňovat spoustu formulářů. Těžko se hledá, pod co věci spadají.“
„Letiště jsou také otrava. Zemědělci a ovocnáři mají problém sehnat sběrače a dělníky, protože dřív sem jezdilo na léto hodně lidí z Evropy,“ doplnila Erica.
Myslí, že újmu brexit způsobil především podnikatelům. „Na posílání věcí do Evropy je spousta papírování a nákladů. Četla jsem zprávu v BBC o britském rybáři ústřic, který nyní říká, že je levnější a rychlejší posílat ústřice do Dubaje než do Dublinu.“
„Malé podniky musely zavřít, když už nemohou sehnat obvyklé zásoby. Dokonce i supermarkety mají problémy se zásobováním. Myslím, že to (brexit, pozn. red.) byl špatný nápad. Nemocnice mají také problémy, protože k nám nechodí tolik lékařů a sester jako dřív,“ upozorňuje zase 44letá Britka Carrie.
Samozřejmě ne všichni se staví proti brexitu. Například James Spencer, který organizuje „Suffolk Leavers Group“, věří, že „jsme získali zpět značnou míru suverenity a chci, abychom na tom stavěli“, řekl pro BBC.