Kundera vstupuje mezi 'rodinné stříbro' francouzské literatury
Francouzské nakladatelství Gallimard ohlásilo na konec března významnou novinku: jeho slavnou ediční řadu Pléiade rozšíří souborné dílo Milana Kundery. Francouzská periodika píší o "mýtické kolekci klasiků", "vzácném privilegiu" či přímo o Kunderově "kanonizaci", které se původem český spisovatel teď dočká.
Kunderovy spisy vyjdou ve formě dvou luxusních svazků vázaných v kůži a s ořízkou ze zlata. První díl pojme překlady knih, které Kundera napsal česky, druhý pak čtenáři nabídne Kunderovu francouzskou beletrii, eseje a rovněž překlad dramatu Jakub a jeho pán.
Edice Pléiade je jakýmsi rodinným stříbrem francouzské literatury, míní literární historik a kritik Aleš Haman. Je to podle něj něco podobného, jako u nás byla kdysi odeonská knihovna klasiků. „Dostávají se tam autoři, kteří mají pevné místo v dějinách literatury a znamená to, že Kundera se stává klasikem,“ řekl Haman v pořadu Svět o desáté Rádia Česko.
Kritik Aleš Haman o Kunderově přínosu literatuře v pořadu Svět o desáté Rádia Česko
Dále nabídl svůj pohled proč právě Kunderovi se dostává takové pocty. „Je to světově známý autor, který i ve Francii má dobrou pověst, a je to autor, který zajímá současné čtenáře. Vezměte si překlady, které vycházejí od Číny po Evropu, Kundera je pořád živý spisovatel,“ míní Haman.
Součástí vydání bude i Kunderova biografie, již napsal přední francouzský znalec autorova díla François Ricard. „Celkově vnímají Francouzi Kunderu kladně. I ve Francii se ale najdou kritikové, kteří mu vytýkají například, že jeho francouzština není tak bohatá jako jazyk rodilých Francouzů,“ upozorňuje Haman.
Kritika podle Hamana na Kunderovi oceňuje, že z klasického balzakovského dějového románu učinil román - esej a román - úvahu. Orientuje se prý na filozofické dění světa. Román pak nevytváří děj a příběh, ale je vyjádřením existenciální situace člověka.
A čeká některé další české autory podobně jasná budoucnost? Haman dnes vidí dva potencionální Kunderovy nástupce na pomyslném piedestalu literatury. Jsou to Jiří Kratochvíl, který pozvolna získává světové renomé, nebo Jáchym Topol.
