Mše ve svatovítské katedrále připomněla 1200 let od smrti Karla Velikého
Osobnost císaře Karla Velikého připomněla dnešní mše svatá ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Celebroval ji arcibiskup pražský, kardinál Dominik Duka. Na svého předka při ní vzpomínalo několik desítek příslušníku českých šlechtických rodů - zástupci Kinských, Šternberků, Schwarzenberků, Kolowratů, Lobkowiczů a dalších.
Stovky turistů, kteří procházejí po nádvoří pražského hradu, obracejí hlavu k věži svatovítského chrámu, odkud zvony ohlašují mši k výročí 1200 let od úmrtí Karla Velikého, jedné z nejvýznamnějších osobností evropského středověku.
„Samozřejmě, že ho znám, myslím, že to byl úžasný panovník a velký prosazovatel víry,“ odpovídá až několikátý kolemjdoucí na otázku, zda ví, kdo Karel Veliký byl.
Na přelomu 8. a 9. století vládl Francké říši, která se rozkládala na území dnešní Francie, Německa, Švýcarska, Beneluxu a severní Itálie. Šířil křesťanství a vzdělanost. Byl jedním z nejvýznamnějších panovníků evropského středověku.
„Karel Veliký je velký pojem a jedna z největších evropských postav. Já si ho osobně strašně vážím, jeho doba je nesmírně zajímavá. Ráda o tom čtu a zabývám se tím,“ sděluje Marie Kopečková, rozená Šternberková.
Obdobně se o panovníkovi vyjadřuje i Adriana Kerssenbrocková, potomkyně 20. generace po Karlu Velikém: „Kdyby ho nebylo, nebyli bychom tu my ani celá evropská kultura.“
